Představte si, že vás bude bolet hlava a namísto polknutí pilulky vezmete rozprašovač svléknete se a budete na sebe stříkat roztok litrů ibuprofenu. A přitom postříkáte celou rodinu včetně psa a taky nábytek

Něco podobného děláme rostlinám. Nejčastěji na jejich ochranu používáme právě chemické postřiky, které vystavují látkám celou rostlinu i její okolí. Je tak třeba použít větší množství ochranné látky, která však může blízké rostliny poškodit nebo dokonce zlikvidovat.

Víme, jak na to

Možnost injektovat lék do rostlin s sebou nese klady jako u vnitřního užití léčiv – stačí menší množství, okolí nemusí trpět. A především je možné látku aplikovat cíleně.

Dosud však idea píchat látky do rostlin nebyla rozvíjena pro několik komplikací. Předně nebyla jasná praktická stránka v zemědělství a problémem byly standardní injekce. Jejich hroty jsou pro malý cévní systém rostlin příliš objemné, a můžou tak způsobit více škody než užitku.

Studie Massachusettského technologického institutu pod vedením biologa Yuntenga Cao však použila nové mikrojehly, které dopraví lék přímo do cévního systému rostliny. Metoda spoléhá na jednoduchou aplikaci pomocí silikonové náplasti, ve které jsou jehly zataveny.

  Náplast s mikrojehlami na citronovníku (vlevo) a rajčeti | zdroj: Profimedia

Touto šetrnou technologií, který se začíná používat v medicíně – například při očkování lidí, můžeme rostlinám nejen dodat ochranné a léčivé látky, ale také živiny, či nové DNA při genové editaci.

"Chtěli jsme rozlousknout technický oříšek toho, jak se přesně dostat do rostlinného cévního systému," sdělil Cao.

Fantazii se meze nekladou

Původní motivací k výzkumu byla snaha zabránit zelenání citrusů, kterou způsobují bakterie rodu Liberibacter. Ty už několik let páchají v citrusových sadech po celém světě paseku. A kromě citrusů napadají i olivovníky a banánovníky. Postřiky proti nim přitom selhávají.

Studie byla publikována v žurnálu Advanced Science.