Když parazit útočí na parazita. Rostlina vysává vosičky

- Příroda autor: Jan Toman

Z přírody známe různé, nezřídka podivné, životní strategie. Na jednu stranu existují parazitické rostliny, které vysávají své zelené hostitele. Tuto skupinu zastupuje například jmelí. Nalézt můžeme také masožravé rostliny, které lapají hmyz nebo dokonce malé obratlovce. Živočichové to rostlinám "vracejí" prostřednictvím nejrůznějších forem býložravosti. Výjimkou nejsou ani parazitické vztahy založené na vysávání rostlinných šťáv nebo tvorbě hálek, zduřelých útvarů z rostlinné tkáně. Mezi nejpodivnější potravní strategie se ale dozajista zařadí nově objevený vztah mezi duby, hálkujícími vosičkami a kaňatci, parazitickými rostlinami z čeledi vavřínovitých. Přinejmenším v Americe totiž kaňatce vysávají živiny přímo z hálek a pomyslný souboj mezi zvířaty a rostlinami tak posouvají na úplně novou úroveň.

Hálky vosičky Andricus quercusfoliatus

Hálky vosičky Andricus quercusfoliatus,zdroj: John Bradford

Přiživování se na úkor rostlin není v přírodě nic vzácného. Zelené, exponované a nepohyblivé rostliny nemají příliš možností, jak se útokům ostatních organismů bránit. Třebaže vyvinuly sofistikované metody obrany zahrnující tvrdou a těžko stravitelnou kůru, jedy, trny a další fyzické překážky, až příliš často se stávají hostiteli hub, drobných bezobratlých či hmyzu – o typických býložravcích jako jsou třeba krávy nebo ovce nemluvě.

Celá řada hmyzích skupin navíc dokáže své zelené hostitele pomocí rostlinných hormonů zmanipulovat, aby jejich potomstvu vytvořily kryté a živinami nabité útočiště. Výsledné kulové útvary se označují jako hálky a můžeme se s nimi setkat celkem běžně třeba na listech našich dubů.

Obrácený vztah mezi zvířaty a rostlinami je o poznání vzácnější. Všeobecné pozornosti se těší masožravé rostliny, které dokáží prostřednictvím širokého repertoáru pastí nalákat drobné živočichy, polapit je a strávit.

Hálky vyhledává cíleně

Úplně novou strategii, prostřednictvím které se dokáží rostliny přiživit na činnosti živočichů, ale nedávno popsali američtí vědci. Na jižní Floridě pozorovali, jak parazitické kaňatce druhu Cassytha filiformis vysávají živiny nejen ze svých tradičních, zelených, hostitelů, ale i z hálek. Na tyto útvary se navíc, k nelibosti původních "nájemníků", zaměřují přednostně.

Cílem kaňatce se stávají hálky parazitických vosiček Belonocnema treatae, Callirhytis quercusbatatoides, Andricus quercuslanigera, Andricus quercusfoliatus, Neuroterus minutissimus a Disholcaspis quercusvirens, případně parazitické mouchy Arnoldiola atra. Ty nalezneme na spodní straně listů, kmenech a pupenech severoamerického dubu druhu Quercus geminata. Kaňatec přitom spodní stranu dubových listů sám od sebe nikdy neparazituje, a tak je zřejmé, že hálky, které se vyskytují v těchto místech, musí vyhledávat cíleně.

Útoky na hálky prvních dvou zmíněných druhů jsou zdaleka nejčastější. U druhu Belonocnema treatae se vědcům podařilo zdokumentovat celých osmapadesát případů, a tak mohli své údaje podrobit zajímavé statistické analýze. Z ní vyplynulo, že útok parazitického kaňatce na hálkující vosičku může mít zničující důsledky.

Vosičky "útok" nepřežijí

Parazitované hálky jsou sice o třetinu větší, kaňatec ale narušuje vnitřní stavbu útvaru a odčerpává živiny. Ve více než polovině případů tak jeho činnost vede ke smrti vosičky. Podobné selhání je přitom za normálních okolností velmi vzácné a nastává maximálně ve dvou procentech případů.

U ostatních druhů podobně průkazné statistické srovnání nebylo možné, i zde ale kaňatec ovlivňoval vývoj a fungování hálek. Například u druhu Callirhytis quercusbatatoides očividně vedla parazitace kaňatcem k jejich zmenšení.

Vzájemné napadání hálek není úplně bez precedentu. Běžně jej ale provádějí různé hálkující druhy mezi sebou. Útok parazitické rostliny na vosičku je úplnou novinkou. Zdaleka ale nemusí jít o vzácnost. Podle autorů výzkumu známe více než 13 tisíc druhů hmyzu, který vytváří na rostlinách hálky, o dalších skupinách organismů nemluvě. Parazitické rostliny potom zahrnují více než 4500 druhů. Úspěšná parazitace hmyzu rostlinami tak může být častější, než si myslíme.

Zdroj: Egan SP, Zhang L, Comerford M & Hood GR (2018): Botanical parasitism of an insect by a parasitic plant. Current Biology, 28.

Tagy: paraziti zvířata a příroda věda a poznání