Budoucnost bez uhlí? Ano, ale těžba k tomu potřebuje zásadní přeměnu
21. 8. 2025 – 15:39 | Technologie | Miroslav Krajča | Diskuze:
Zatímco větrné turbíny, solární panely a baterie slibují čistou energetickou revoluci, jejich výroba vyžaduje minerály jako kobalt, lithium nebo měď — těžba těchto surovin může devastovat přírodní prostředí a místní komunity. Díky nové technologii, recyklaci i etickému přístupu ale existují způsoby, jak minimalizovat dopad.
Zelené technologie s sebou paradoxně přinášejí i řadu ekologických dilemat. Těžba klíčových minerálů jako kobalt, lithium, měď, grafit a vzácné zeminy je nezbytná pro výrobu baterií, solárních panelů a větrných turbín – ale zároveň představuje závažné ekologické a společenské výzvy.
Geopolitické i environmentální tlaky rostou – podle WWF se těžba těchto minerálů zvýší šestinásobně, lithium vzroste až osmkrát, mezitímco měď, nikl a kobalt se budou těžit dvacet až dvacet pětkrát více než dnes . Zároveň těžba odpovídá za 4 až 7 % globálních emisí skleníkových plynů.
Ekologická a sociální rizika těžby
Těžba devastuje porosty, znečišťuje vodní zdroje těžkými kovy, a vyžaduje obrovské množství vody – například proces těžby lithia v Salar de Atacama spotřebuje až 65 % vody v regionu, přičemž ohrožuje místní obyvatele a ekosystémy.
Globální těžba ničí biodiverzitu, vznikají odpadní kalové nádrže zvané tailings, které obsahují těžké kovy a toxické látky a zůstává zdrojem konfliktu na úrovni komunity a státu.
Technologie a recyklace: cesta kupředu
Existují konkrétní kroky, jak negativní dopady zmírnit. Za prvé, recyklace kritických minerálů je klíčová — i když jejich množství ve výstroji obnovitelných technologií je zatím malé, jejich přínos bude růst. Dlouhodobě by recyklace mohla snížit potřebu těžby nových zdrojů až o 10 %.
Druhá strategie: využití obnovitelných zdrojů energie přímo v těžbě – solární a větrná energie u těžebních lokalit mohou výrazně snížit uhlíkovou stopu operací, jak ukazuje vývoj v Austrálii nebo Namibii.
Případ Fortescue Metals v Austrálii je příkladem, jak to může vypadat v praxi: firma cílí na „reálné nulové emise“ do roku 2030, nahrazuje diesel solární a větrnou energií a využívá bateriové systémy i vodík.
Třetí pilíř: hlubinná recyklace a cirkulární ekonomika. Některé iniciativy cílí na zakázání hlubinné těžby a místo toho využívají recyklaci materiálů z vyřazené elektroniky a solárních panelů. Blockchainové systémy slouží ke sledování odpovědnosti a odměňování recyklačních aktivit.
Politika a etika
Rovněž je kritická role politiky a standardizace: regulační rámce, jako iniciativy IRMA nebo uhlíkové cla EU, by měly podporovat udržitelnou těžbu a odměňovat ekologicky šetrné přístupy (reuters.com, energypolicy.columbia.edu).
Shrnutí: cesta k opravdové ekologii
Zaprvé – recyklace je nutností, nikoli volbou.
Zadruhé – obnovitelné zdroje pohánějí těžbu bez fosilních paliv.
Zatřetí – etická těžba vyžaduje dialog s lokálními komunitami a regulace.
A v neposlední řadě – inovace v oblasti materiálů a technologií (např. magnety bez neodymu) mohou snížit závislost na rizikových surovinách.