Zatímco větrné turbíny, solární panely a baterie slibují čistou energetickou revoluci, jejich výroba vyžaduje minerály jako kobalt, lithium nebo měď — těžba těchto surovin může devastovat přírodní prostředí a místní komunity. Díky nové technologii, recyklaci i etickému přístupu ale existují způsoby, jak minimalizovat dopad.

Voda tvoří většinu hmotnosti lidského těla – i nákladu rakety. Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) však inženýři dotáhli recyklaci do takové dokonalosti, že z každé stovky litrů odpadní tekutiny dokáží vrátit k posádce 98 litrů čisté, pitné vody. To je technologický průlom, bez něhož se lidstvo na Měsíci ani na Marsu neobejde.

Získávání zlata z elektronického odpadu patří k nejšpinavějším procesům na světě. Používají se toxické látky, které škodí přírodě i lidem. Teď ale vědci přichází s objevem, který může situaci dramaticky změnit: nový netoxický rozpouštěč, který dokáže extrahovat zlato rychle, účinně – a hlavně ekologicky. Je to průlom, který může proměnit obří průmysl i domácí recyklaci.

Lidská činnost proměnila naši planetu i oběžnou dráhu v obrovskou skládku a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) by rád před tím samým ochránil Měsíc a jiné planety. Nabízí proto tři miliony dolarů každému za vymyšlení inovativního řešení v oblasti likvidace a recyklace odpadu při dlouhých lunárních misích.

Recyklace je způsob, jak šetřit planetu. Někdy však může i škodit. Záleží na tom, jak recyklujeme, jakou energií recyklaci poháníme.

Jsou plasty nebezpečný materiál, který časem zahubí přírodu? I když to podle obřích bakelitových ostrovů plovoucích v moři nebo podle smradu při hoření nevypadá, jsou vlastně ekologické...