Elektřinu vyrábíme už léta stejně. Základem je stále výroba elektřiny z uhlí, dále pak v jaderných elektrárnách. V roce 2021 se v České republice vyrobilo 84,9 terawatthodin (Twh). V roce 2022 se nejvíce elektřiny vyrobilo spalováním hnědého uhlí (34 %), dále přeměnou jaderného paliva (31 %), pro 10 % elektřiny sloužil jako vstupní zdroj zemní plyn, obnovitelné zdroje se na výrobě elektřiny podílí zhruba z 10 %. Mezi obnovitelnými zdroji má největší zastoupení biomasa, dále bioplyn, vodní elektrárny a až poté fotovoltaika. Vzhledem k dekarbonizaci Evropské unie bude kladen stále větší důraz na obnovitelné zdroje energie. Výroba z uhlí bude kvůli stoupajícím cenám emisních povolenek stále dražší, skladování jaderného odpadu je stále s otazníky. Jako jistý směr do budoucna se v oblasti jaderné energetiky ukazují hlavně malé modulární jaderné reaktory, které by měly za několik let začít sloužit i u nás. Ačkoliv lidstvo dosahuje v různých oblastech velmi významných úspěchů v oblasti výzkumu a vývoje, energetika na významnější průlom stále čeká.

Jaká bude cena elektřiny?

Otázkou zůstává, jaká bude v budoucnosti cena za kwh. Pokud dojde k přeměně energetiky na decentralizovanou založenou na obnovitelných zdrojích, mělo by dojít k výraznému snížení ceny elektřiny. Díky dlouhodobé snaze o energetické úspory by se mělo ještě více tlačit na snižování cen elektřiny, v nejbližší budoucnosti bude tedy trendem snižování energetické náročnosti budovat a instalace vlastních zdrojů elektřiny. Na skutečně převratný nový zdroj elektřiny si totiž budeme muset počkat dlouhá desetiletí.

Čekání na jadernou fúzi

Jako nejslibnější se ze všech myslitelných způsobů výroby elektřiny ukazuje tzv. jaderná fúze. Ta je unikátní, že ačkoliv se týká jádra, jde o zcela bezemisní výrobu energie, po kterém nezůstává žádný škodlivý odpad, jedná se tedy o tu nejčistší možnou výrobu elektřiny. K jaderné fúzi dochází zcela běžně ve vesmíru, takto vzniká energie hvězd a Slunce. Převést podmínky, při kterých zde vzniká, do podmínek na Zemi je ale velmi obtížné. Bohužel její praktické využití je velmi vzdálené. Jaderná fúze nastává při sloučení lehkých jader deuteria a tritia, kdy vznikne helium a uvolní se obrovské množství energie. K této reakci však může dojít pouze za působení obrovských teplot a tlaků. Na rozdíl od jaderného štěpení je fúze bezpečná: „Proces probíhající v reaktoru bude totiž zcela jiný než ve štěpném reaktoru. Bude podobný hoření, kdy budeme palivo do plazmatu neustále přidávat po malém množství, po gramech, a jeho dodávku bude možné kdykoli přerušit, a tím ukončit probíhající reakci," vysvětluje Martin Hron z Ústavu fyziky plazmatu. Nedávno se vědcům při pokusu v laboratoři podařil průlom a při řízené jaderné fúzi se vyrobilo více energie, než kolik se do reakce energie vložilo, což mnozí označují za průlom, fúzní elektrárny jsou ale doposud příliš dalekou hudbou budoucnosti. Optimistické odhady hovoří o třiceti letech, kdy budeme fúzní elektrárny moci využívat. Pokud k tomu ovšem dojde, můžeme očekávat velký životní zlom. Takto budeme totiž získávat elektřinu bez emisí zato s minimálními náklady, což se odrazí pozitivně v životech nás všech.