Vědci budou v centru při základním výzkumu poprvé zkoumat v laboratořích extrémní fyzikální jevy, například simulaci dějů uvnitř hvězd. Významně tak mohou přispět k vývoji kvalitních a levných protonových zdrojů k léčbě zhoubných nádorů, zkoumat vnitřní stavbu živých buněk nebo například simulovat a bádat o prostředí uvnitř obřích planet.

"ELI je založeno na nové technologii laserových systémů, které umožňují generování velmi krátkých pulsů - ty mají vysokou energii. Mohou tak přispět k vytváření nových experimentů," řekl manažer ELI Roman Hvězda. V nadcházejících dvou letech je prý v plánu dokončit vývoj technologie a do speciálně upravených hal připravit systémy. Plně do provozu bude centrum uvedeno v roce 2018.

Superlaserové systémy, které se vyrábějí v zámoří, budou do centra dovezeny až příští rok. Do té doby se veřejnost může zúčastnit celostátní soutěže a navrhnout názvy pro laserové systémy, jak na ELI Beamlines, tak i v centru HiLASE.

Jedním ze čtyř velkých laserů v ELI bude takzvaný 10-PW laserový systém, podle vědců laser s nejvyšší energií na světě. Vyvíjí ho americko-evropské konsorcium vedené firmou National Energetics se zástupci Fyzikálního ústavu. Další laserové systémy vyvíjejí v pražských laboratořích, centru ELI a Lawrencově národní laboratoři v kalifornském Livermore.

Nyní pracuje pro ELI kolem 280 lidí, z toho téměř tři čtvrtiny tvoří vědci a technici. Zhruba třetina jsou cizinci, například z Francie, Itálie, Německa, Indie, Kanady, USA a Číny. Kromě břežanského střediska Beamlines bude mít projekt další tři pracoviště. Dvě budou v Rumunsku a Maďarsku, umístění třetího ještě není jasné.

Stavba centra vyjde na 6,8 miliardy korun, z toho 5,8 miliardy zaplatí EU.