Psal se rok 1954 a Charles Hard Townes spolu se svými studenty poprvé vyzkoušeli funkčnost přístroje, ve kterém byly molekuly čpavku bombardovány mikrovlnným zářením. Přístroj dostal název MASER, zkracující celé označení „Microwave Amplification by the Stimulated Emission of Radiation“ (zesílení mikrovln pomocí stimulované emise záření).

Nezávisle na Townesově práci probíhal podobný výzkum i v tehdejším Sovětském svazu, kde ho vedla dvojice fyziků Alexandr Prochorov a Nikolaj Basov, ale Townes je předběhl konstrukcí funkčního prototypu. Všichni tři pak společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1964.

zdroj: Archiv

To už byly v provozu první lasery, jejichž teoretický základ Townes předložil koncem 50. let. Nelze mu ale přisoudit jednoznačné autorství: řada odborníků připomíná také opomenutého sovětského fyzika Valentina Fabrikanta, který principy laseru nastínil už ve své disertační práci z roku 1939.

Townes nicméně nebyl vědcem jednoho objevu. Zajímal se čile o biologii i astronomii a právě v druhém jmenovaném oboru učinil další zásadní průlom. Navzdory skepsi svých kolegů se jeho týmu podařilo objevit v kosmických hlubinách první složitější molekuly včetně molekul vody, o kterých se do té doby předpokládalo, že jsou ve vesmíru velice vzácné.

Na sklonku života byl Townes oceněn také Templetonovou cenou, udělovanou za přínos k porozumění duchovním skutečnostem. Dlouholetý zastánce myšlenky, že podstata vesmíru bude v budoucnosti odhalena společným protnutím vědy i náboženství, zemřel ve věku devětadevadesáti let.