Odborníci se v rámci výzkumu, na kterém Národní ústav duševního zdraví spolupracuje s vinohradskou fakultní nemocnicí a 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, zaměřili na tau protein a neurofilamenty, které tvoří kostru nervové buňky.

Při poškození kostry se nervové buňky mohou rozpadnout. A právě špatně svinuté a poškozené bílkoviny beta amyloid a tau protein se ukládají v mozku pacientů s Alzheimerem.

Výzkumníci v zahraničí zkoušeli úspěšně očkovat hlodavce proti beta-amyloidu, jenže u lidí to nezabralo.

Čeští vědci během pěti let sledovali imunologické rozdíly u osmi desítek pacientů rozdělených do několika skupin – zdraví senioři, senioři se zánětlivým onemocněním nervové soustavy, pacienty s Alzheimerem a pacienty s jinými typy demence.  

Výjimečné protilátky

Zatímco množství protilátek proti neurofilamentům a tau proteinu bylo u zdravých seniorů a pacientů trpících Alzheimerem prakticky stejné, když se odborníci soustředili jen na část protilátek vytvořených lokálně v blízkosti nervové soustavy, u pacientů s Alzheimerem zjistili jejich výrazně vyšší množství.

Vědecký tým předpokládal, že stejně na tom budou pacienti s jinými formami demence, jenže protilátky nebyly zvýšené dokonce ani u Creuzfeldt-Jacobovy nemoci, lidské podoby nemoci šílených krav. Místně zvýšené protilátky jsou tak zřejmě charakteristické pouze pro Alzheimera. Český tým chce ještě své poznatky ověřit.

Lék proti Alzheimeru zatím neexistuje, nemoc je v tuto chvíli nevyléčitelná. Lékaři ji umí pouze utlumit a zbrzdit její postup, pokud se na ní přijde včas. V Česku má Alzheimera 140 tisíc lidí a podle odhadů by počet českých pacientů mohl do roku 2050 stoupnout až na 225 tisíc.