Články s tagem: česká věda

Zpravodajství

Zemřel akademik Rudolf Zahradník, mentor Angely Merkelové

Zemřel Rudolf Zahradník, jeden ze nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí, zakladatel české kvantové chemie. Bylo mu 92 let.
Příroda

Tým české vědkyně odhalil, že hlubokomořské ryby vidí překvapivě dobře

Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.
Vesmír

Bývalý šéfredaktor Neddu získal prestižní cenu astronomické společnosti

Už deset let se mohou české děti v tetralogii Jirkova dobrodružství srozumitelně a poutavě seznamovat s populárními texty astrofyzika Stephena Hawkinga a jeho dcery Lucy. Rozsáhlou sérii přeložil bývalý šéfredaktor Neddu Lukáš Grygar. Za svůj překlad získal od České astronomické společnosti prestižní cenu Littera Astronomica.
Technologie

Čeští vědci pomohli rozluštit genom pšenice. Svět se tak možná vyhne hladomoru

Psal se rok 2005, když Mezinárodní konsorcium pro sekvencování genomu pšenice (International Wheat Genome Sequencing Consortium, IWGSC) zahájilo dlouhou snahu o vytvoření detailní mapy DNA zemědělské pšenice. Trvalo to 13 let a zabralo práci 200 vědců ze 73 pracovišť ve dvaceti státech. Teď půdorys genů uvnitř nejvýznamnější zemědělské plodiny dokončili a jejich objev může zlomově napomoci jejím budoucím úpravám pro klimatické změny.
Technologie

Čeští vědci dokázali zobrazit molekuly v subatomárním rozlišení

S jednoduchým mikroskopem má zkušenost snad každý ještě ze základní školy. Nejnovější rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením však dosahují takové přesnosti, že stále lépe zobrazují i samotné molekuly, atomy a vazby – to pak materiálové fyzice dává celou novou paletu možností. Nově se svým submolekulárním mikroskopem pochlubil i tým českých vědců z Prahy a Olomouce, za významného přispění kolegů z Číny. Podařilo se jim totiž vůbec poprvé změřit iontové hydráty sodíku. 
Příroda

Válka, nebo křehká spolupráce? Český výzkum vrhl nové světlo na rostlinná společenstva

Člověk nemusí být botanik, aby věděl, že se určité květiny ve váze nesnesou, zatímco jiné vydrží čerstvé i několik dní. Za celým jevem nestojí žádné mystické sympatie, ale chemické látky, které rostliny vypouští do vody. V přírodě by podobné interakce mohly hrát ještě důležitější roli. Rostliny zde mohou vést své drobné "války" dlouhá léta, půdu si pomalu přizpůsobovat, zlepšovat či snižovat její příhodnost pro jiné rostlinné skupiny a zvát si na pomoc symbiotické spojence ve formě hub, bakterií a půdních mikroorganismů. Řídí se ale celé toto zápolení nějakými pravidly?
Člověk

Co mají společného třicetiletá válka a moderní ekologie?

Odpověď na otázku, proč v posledních dvou staletích roste lidská populace raketovým tempem, není překvapivá. Poděkovat můžeme především technologickému pokroku, medicíně a moderním zemědělským metodám. Jinými slovy výdobytkům moderní společnosti, která vyrostla na základech průmyslové revoluce. Proč ale lidská populace v předcházejících staletích rostla tak pomalu? 
Člověk

Mladí Češi, kteří posouvají svět kupředu

Pokud jste si někdy kladli otázku, na co bychom mohli být jako Češi pyšní, tak odpověď je nasnadě - na naše vědce. Česká věda se ve světě těší skvělé pověsti a bude i nadále. Odchovává totiž mladé odborníky, kteří posouvají kupředu nejen českou vědu, ale celý svět. Připomíná to mimo jiné cena Neuron, kterou ve středu převzala pětice mladých vědců.