Saturn je plynný obr a dění v něm připomíná lávovou lampu, přenesenou do kosmického měřítka. Plyny, převážně vodík, se v něm všelijak přelévají kolem s největší pravděpodobností pevného jádra, kde teplota dosahuje bezmála 12 000 °C. Takový hic rozhýbe i nejlínější „lávu“!

Bližší zkoumání Saturnova nitra je naneštěstí velice obtížné: i kdyby případná sonda přežila průlet turbulentní atmosférou, kde panují vichry o rychlostech až 1800 km/h, v hlubších vrstvách by na ni čekal uvítací výbor tlaků, vedle kterých je hydraulický lis přátelské pohlazení.

Nový pohled na dění uvnitř planety nám ale přinášejí prstence, které ji obklopují. Kromě toho, že jsou cuchány průlety Saturnových měsíců, je čeří i samotná planeta – respektive jimi vibrují právě fluktuace v jejích hlubinách.

zdroj: JPL Snímek bouře v atmosféře Saturnu, pořízený v nepravých barvách

Teoretický fyzik Jim Fuller z Kavliho institutu v kalifornské Santa Barbaře připravil počítačovou simulaci, vycházející z vibrací zaznamenaných sondou Cassini. Prstence mu posloužily v podstatě jako seismograf, ze kterého Fuller odvodil nové závěry o hlubších vrstvách planety, kde bouřící plyny složitě mění své skupenství.

Fullerova studie otevírá nový pohled na seismologii vzdálených planet a poslouží jako základ dalšího výzkumu. Prstenci totiž nedisponuje pouze Saturn, ale také Jupiter, Uran a Neptun. Všechny jsou ale podstatně slabší než prstence Saturnovy a není tedy jisté, jestli v nich zvládneme případné chvění vůbec zaznamenat.