Nootropika. Slovo, které zní futuristicky a lákavě. Označuje skupinu látek, které by měly podporovat kognitivní funkce, jako jsou paměť, pozornost nebo mentální výdrž. Zatímco dříve šlo hlavně o farmaka na předpis (například pro léčbu ADHD nebo Alzheimerovy choroby), dnes se tento termín používá i pro různé doplňky stravy, rostlinné extrakty nebo tzv. „chytré vitamíny“.

Ale fungují tyto látky skutečně? A mění mozek zdravého člověka k lepšímu?

Podle IFLScience je odpověď zatím nejednoznačná. Vědecké důkazy o účinnosti nootropik u zdravých lidí jsou smíšené, neúplné a často přehnaně interpretované v reklamních materiálech výrobců.

 Co patří mezi nootropika?

Mezi nejčastěji používané nootropické látky patří:

• Modafinil – lék na narkolepsii, oblíbený mezi studenty i profesionály pro „bdělost bez kafe“

• Ritalin a Adderall – stimulanty na bázi amfetaminu určené pro léčbu ADHD

• Kofein a L-theanin – kombinace běžně obsažená v čaji, známá pro zlepšení koncentrace

• Rostlinné výtažky, např. bacopa monnieri, ginkgo biloba nebo rhodiola rosea

• Racetamy, syntetické sloučeniny používané původně u neurologických pacientů

Problém je, že většina studií testuje tyto látky na pacientech nebo ve velmi specifických podmínkách, nikoliv u zdravých jedinců.

„Klinická data zůstávají omezená a nejednoznačná. U zdravých lidí bývá efekt spíše psychologický než biologický,“ říká Dr. Ruairidh Battleday, neurolog a autor metaanalýzy modafinilu.

 Placebo nebo skutečný výkon?

U některých látek, jako je modafinil, se zdá, že mohou zlepšit schopnost soustředění a zpracování informací – ale pouze v podmínkách spánkového deficitu nebo vysokého stresu. U běžného uživatele může být efekt srovnatelný s několika kávami – a zároveň doprovázen vedlejšími účinky, jako jsou bolesti hlavy, nervozita nebo závislost.

Podle výzkumu z Harvard Medical School navíc hraje roli tzv. „placebo inteligence“ – lidé, kteří věří, že látka zvyšuje výkon, podávají lepší výsledky, i když dostali placebo.

„Ne vždy jde o chemii, někdy stačí očekávání,“ uvádí profesor Martha Farah, neurovědkyně z University of Pennsylvania.

 Rizika a etické otázky

Kromě zdravotních rizik se objevují i otázky etiky a spravedlnosti. Je fér, aby studenti zvyšovali svůj výkon pomocí léků? Může zaměstnavatel vyžadovat mentální výdrž, pokud existují „chytré“ stimulanty? A co děti – kde končí podpora a začíná tlak?

Legální nootropika jsou navíc šedou zónou. Regulace doplňků stravy je v mnoha zemích minimální, což umožňuje marketingovým firmám slibovat víc, než věda zatím potvrzuje.

 Shrnutí:

• Nootropika jsou látky, které mají podpořit kognitivní výkon, ale účinnost u zdravých lidí je sporná

• Některé látky mohou pomoci ve specifických situacích (např. při nedostatku spánku)

• Efekt bývá částečně založen na placebu a očekávání

• Uživatelé by měli zvážit rizika, vedlejší účinky a etické otázky