Nový výzkum z Nizozemska naznačuje, že lidé s večerním chronotypem, tedy ti, kteří přirozeně zůstávají vzhůru do pozdních hodin, mohou čelit rychlejšímu kognitivnímu úpadku než ranní typy. Tato souvislost je částečně spojena s nezdravými návyky, které jsou u nočních sov častější. Studie analyzovala data téměř 24 000 osob starších 40 let během desetiletého období.

Od studentů přes manažery až po biohackery – stále více lidí sahá po tzv. nootropikách, látkách slibujících lepší paměť, koncentraci a mentální výkon. Jenže co na to říká věda? Podle nového přehledu studií jsou některé účinky přeceňované, jiné dosud nedostatečně prokázané. Zázračné pilulky na chytrost zřejmě stále čekáme.

Umělá inteligence (AI) proniká do všech aspektů našich životů. Určitě to však nepovede k tomu, že sami budeme chytřejší. Naopak. Tím, že za nás stále více úkolů vykonává tato technologie, si ulehčujeme život až do té úrovně, že to narušuje naše kognitivní schopnosti. Upozornila na to nedává metaanalýza.

Vyplňování křížovek není jen zábava pro dlouhé zimní večery nebo způsob, jak zabít čas. Nová vědecká zjištění ukazují, že pravidelné luštění může posílit mozek, zlepšit paměť a dokonce oddálit nástup demence. Výzkum zveřejněný v National Geographic přináší důkazy, že mozek – stejně jako svaly – potřebuje trénink. A křížovka může být ideální „posilovna“.

Nedávné studie odhalují alarmující nárůst případů demence. Zatímco stárnoucí populace hraje významnou roli, existují kroky, které můžeme podniknout ke snížení rizika tohoto onemocnění.

Studie upozorňuje, jak se může změnit vás mozek, když odejdete z práce a budete spoléhat na penzi. Její závěry jsou varovné.