Články s tagem: kognitivní schopnosti
Člověk
Obrazovky ve třídě versus lidský mozek. Senátní svědectví, které rozvířilo diskuzi
24. 8. 2026
|
Miroslav Krajča
Neurovědec Jared Cooney Horvath v lednu 2026 vypovídal před americkým Senátem, že generace Z je podle dostupných dat první moderní generací, jejíž kognitivní výkon oproti předchůdcům klesá, nikoli roste. Za hlavní příčinu označil masivní nasazení digitálních obrazovek a vzdělávacích technologií ve školách, byť jeho slova zjednodušená médii vyvolala i kritické reakce.
Člověk
Tímto magnesiem prý omládl mozek o 7,5 roku, studie je reálná, hype kolem ní ne úplně
29. 7. 2026
|
Miroslav Krajča
Titulek slibující, že jedna konkrétní forma hořčíku dokáže za pouhých šest týdnů omladit mozek o 7,5 roku, zní jako typická přehnaná reklama na doplněk stravy. Studie, ze které toto číslo pochází, skutečně existuje a je metodologicky solidní, ale kontext kolem ní je potřeba znát, aby výsledek nevyzněl jako víc, než ve skutečnosti je.
Člověk
Mozek se po čtyřicítce zmenšuje, čtyři návyky ale tento proces měřitelně zpomalují
24. 7. 2026
|
Miroslav Krajča
Úbytek objemu mozku s věkem je dobře zdokumentovaný jev, který nepostihuje všechny oblasti stejně, nejvíc ubývá v hipokampu, klíčovém centru paměti, a v prefrontální kůře, zodpovědné za plánování a rozhodování. Otázkou, kterou si klade čím dál víc výzkumníků, není jestli mozek stárnutím ztrácí objem, ale do jaké míry lze tempo tohoto úbytku ovlivnit životním stylem.
Člověk
Churchill to věděl, NASA to změřila: Proč je odpolední spánek jedním z nejlépe podložených nástrojů produktivity
29. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Winston Churchill ho praktikoval každý den a tvrdil, že bez něj by nedokázal tolik práce zvládnout. NASA ho testovala na vojenských pilotech a naměřila výsledky, které změnily uvažování o spánku v letectví i korporátním světě. Hovoříme o odpoledním zdřímnutí — a vědecký základ pro jeho zařazení do denního režimu je silnější, než si většina lidí uvědomuje.
Člověk
Domácí úkoly lepší o pětinu, zkoušky horší o pětinu: Největší studie o AI ve školách odhaluje alarmující paradox
17. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Největší dosud provedená studie o dopadu generativní AI na školní výsledky přinesla výsledky, které by měly znepokojit každého rodiče, pedagoga i tvůrce vzdělávací politiky. Studenti, kteří začali používat AI chatboty, si polepšili v domácích úkolech — a propadli u zkoušek. A tento nůžkový efekt se s časem prohlubuje.
Člověk
Neurologové opustili laboratoř, aby studovali ztrátu paměti. Výsledky je překvapily
12. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Výzkum paměti u starších dospělých se po desetiletí odehrával v laboratořích s přesně kontrolovanými podmínkami. Co se ale děje s pamětí seniorů ve skutečném každodenním životě? Studie využívající chytrý telefon jako nepozorovaný pozorovatel přinesla neočekávané výsledky: paměť starších lidí může být zachována lépe, než laboratorní testy po léta naznačovaly.
Technologie
Kreatin v mozku pacienta s Alzheimerovou chorobou. První klinická studie přinesla výsledky, které mění otázky
9. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Dvacet let měla Parkinsonova choroba klinické studie s kreatinem. Alzheimerova choroba neměla ani jednu. Do května 2025 to platilo beze zbytku. Pilotní studie týmu z University of Kansas Medical Center právě přinesla první klinická data – a pokud výsledky obstojí v replikaci, přepisují způsob, jakým přemýšlíme o tom, čím neurodegenerace vlastně je.
Člověk
Proč IQ testy malých dětí říkají víc o aktuálním dni než o celém životě – a co říká věda místo toho
7. 6. 2026
|
Miroslav Krajča
Rodiče a učitelé přikládají výsledkům kognitivních testů malých dětí velkou váhu. Věda říká: před šestým rokem jsou tyto výsledky nespolehlivé do té míry, že průměrné IQ rodičů předpovídá budoucí IQ dítěte lépe než samotný test. Největší metaanalýza svého druhu toto tvrzení podpořila daty ze 205 longitudinálních studií.