Články s tagem: kognitivní schopnosti

Výzkum paměti u starších dospělých se po desetiletí odehrával v laboratořích s přesně kontrolovanými podmínkami. Co se ale děje s pamětí seniorů ve skutečném každodenním životě? Studie využívající chytrý telefon jako nepozorovaný pozorovatel přinesla neočekávané výsledky: paměť starších lidí může být zachována lépe, než laboratorní testy po léta naznačovaly.

Dvacet let měla Parkinsonova choroba klinické studie s kreatinem. Alzheimerova choroba neměla ani jednu. Do května 2025 to platilo beze zbytku. Pilotní studie týmu z University of Kansas Medical Center právě přinesla první klinická data – a pokud výsledky obstojí v replikaci, přepisují způsob, jakým přemýšlíme o tom, čím neurodegenerace vlastně je.

Rodiče a učitelé přikládají výsledkům kognitivních testů malých dětí velkou váhu. Věda říká: před šestým rokem jsou tyto výsledky nespolehlivé do té míry, že průměrné IQ rodičů předpovídá budoucí IQ dítěte lépe než samotný test. Největší metaanalýza svého druhu toto tvrzení podpořila daty ze 205 longitudinálních studií.

Čtyři předškoláci prošli třítýdenní digitálním detoxem. Bez tabletů, bez televize, bez telefonu. MRI snímky pak ukázaly zvýšenou aktivitu v prefrontálním kortexu a kognitivní testy zaznamenaly dramatický pokles chyb. Tyto výsledky nejsou izolovanou anekdotou – odpovídají tomu, co rozsáhlé longitudinální studie o dětském mozku ukazují léta.

Snímek z platformy pro výběr embryí ukazuje přehledný graf: embrya rozmístěná podél gaussovské křivky inteligence, některá hluboko nad průměrem. Technologie existuje, první vědecká validace proběhla – ale propast mezi tím, co graf slibuje, a tím, co genetika skutečně dokáže, je stále velká.

Používání umělé inteligence (AI) zhoršuje kritické myšlení a snižuje naše kognitivní schopnosti. Nová studie zjistila, že ke ztrátě schopnosti samostatného rozhodování stačí 10 minut. Za problém označila používání chatbotů jako spolužáků, od kterých opisujeme, nikoli učitelů, kteří nás podporují a radí nám.