Podle Nové Číny půjde o "základní modul" budoucí stanice, který ponese jméno Tchien-che, což je čínský název pro Mléčnou dráhu. Později budou na oběžnou dráhu vyneseny další dva moduly, které se k Tchien-che připojí, uvedla čínská agentura bez dalších podrobností.

"Pokud Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), jejíž životnost byla prodloužena, skončí svou službu v roce 2024, bude nová čínská vesmírná stanice jedinou fungující stanicí ve vesmíru," prohlásil mluvčí letecké a kosmické vědeckotechnologické společnosti Wang Čung-jang.

Peking tvrdí, že jeho vesmírný program má sloužit mírovým účelům. Americké ministerstvo obrany ale považuje rostoucí vesmírnou moc Číny za projev obavy, že případní soupeři mohou tento stát v případě krize ohrozit z kosmu.

V roce 2013 pobývali v kosmu tři čínští astronauti, kteří strávili dva týdny na palubě experimentální kosmické laboratoře Tchien-kung (Nebeský palác).

Letos se Čína chystá umístit na oběžnou dráhu experimentální laboratoř Tchien-kung 2 a vyslat na palubě kosmické lodi Šen-čou 11 dva kosmonauty, kteří u ní zakotví a stráví na ní několik dní. Příští rok by se měl Peking pokusit zakotvit u vesmírné laboratoře s novou nákladní lodí Tchien-čou 1.

Čína rovněž plánuje vlastní obdobu Hubbleova vesmírného teleskopu, který bude umístěn na jiné kosmické jednotce a bude sdílet oběžnou dráhu s vesmírnou stanicí," prohlásil Wang.

Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka.

V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.