Nová rozsáhlá studie amerického institutu Public Agenda a výzkumníků z SNF Agora Institute při Univerzitě Johnse Hopkinse ukázala, že Američané se shodnou alespoň v jedné věci – demokracie má potíže.

Mezinárodní tým archeologů, vedený Jacobem Bongersem z Univerzity v Sydney, vyřešil jednu z největších záhad Jižní Ameriky – 1,5 kilometru dlouhý pás více než 5 200 lidskou rukou vyhloubených děr u hory Monte Sierpe (Hadí hora) v peruánském údolí Pisco. Nešlo o navigaci pro bohy ani přistávací dráhy pro mimozemšťany. Vědci mluví o systému evidence a směny zboží dlouho před příchodem Evropanů.  

Stejně tak jako zbytek organismu, ani mozek nestárne plynule. Během našich životů prochází pěti velkými a významnými etapami. Nová studie, jedna z nejrozsáhlejších svého druhu, k tomu došla analýzou téměř 4 000 mozkových skenů lidí od kojeneckého věku až po seniory ve věku až 90 let.

Na operačním sále v nemocnici v Dillí leží žena. Lékaři se připravují na odstranění žlučníku. Pacientka je v celkové anestezii, nehybná s utlumenou bolestí a vnímáním. Zatímco tým chirurgů sleduje monitory a chystá nástroje, v jejích sluchátkách hrají jemné tóny indické flétny. Šlo o součást experimentu, který přinesl zajímavé výsledky. Hudba usnadňuje průběh operací i zotavení.

Americký fyzik Robert Scherrer v nové studii přirovnal průlet primordiálních černých děr lidským tělem ke kulce vypálené ze střelné zbraně. Míra poškození by se odvíjela podle její hmotnosti, došel k závěru odborník.

Dávej pozor na to, co si přeješ, zní slavné přísloví. Potvrzuje to i nová studie, zabývající se dopady slávy na hudební interprety. Porovnáním několik stovek slavných sólových hudebníků či frontmanů se členy kapel došli němečtí vědci k závěru, že sláva zkracuje život sólových umělců a hlavně zpěváků.