Články autora: Radek Chlup

Chronický stres je jedním z největších zdravotních problémů 21. století. Podle nové studie může souviset s nesouladem mezi moderním způsobem života a naší vlastní biologií. Jinými slovy, člověk je uzpůsoben k životu v přírodě, zavřel se však do měst, kde je neustále ve stavu „bojuj, nebo uteč“.

Zvířata i lidé hrají mrtvé při ohrožení na životě. Stejně se podle nové studie chovají i specifické bakterie v extrémním prostředí. Ve vesmíru nebo na sterilních površích kosmických lodí vstupují do stavů s extrémně nízkou metabolickou aktivitou, aby přežily drsné podmínky. Mění to naše chápání mikrobiální odolnosti a zvyšuje šance na nalezení života jinde ve vesmíru.

Astronomové z Havajské univerzity detekovali v datech amerického vesmírného teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) slabé otřesy v unikátním dvojhvězdném systému Gaia BH2 ve vzdálenosti asi 3 800 světelných let. Umírající hvězda ve fázi červeného obra v něm obíhá černou díru.

Někteří experti na stravování doporučují dietu založenou hlavně na mase, neboť se tak údajně stravovali naši předkové a tento jídelníček podle nich nejlépe odpovídá našim potřebám. Nová studie tohle klišé vyvrací. Zjistila, že naši předkové v paleolitu nekonzumovali výhradně maso, ale i rostlinnou stravu.

Čas na Marsu plyne rychleji než na Zemi, potvrzuje nová studie. Důvodem je slabší gravitace i jeho výrazně excentrická oběžná dráha. „Vzdálenost Marsu od Slunce a jeho excentrická dráha způsobují větší časové odchylky,“ vysvětluje hlavní autor studie B. R. Patla.

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS letos dosáhl perihelia, tedy bodu nejbližšího k Slunci, a při té příležitosti uvolnil obrovské množství ledu a prachu. Materiál vytvořil mohutné výtrysky, připomínající ohon komety, a dokonce i „anti-ohon“ směřující k naší hvězdě. Násilný proces je natolik intenzivní, že podle astronomů může být povrch jádra posetý vybuchujícími ledovými sopkami.