Články s tagem: astrofyzika

Příroda

Fúzní rekordy i atom uvnitř atomu: Pamatujete si rok 2018 ve fyzice a astronomii?

Tvrdá stránka vědy i v roce 2018 pokračovala v rozšiřování našeho povědomí o životu, vesmíru a vůbec. Ať už to byly pozorování elementárních částic, pozorování kosmických jevů anebo astronomická pozorování s pomocí elementárních částic, po letošku víme více o zemském jádře, roli vody ve vesmíru nebo třeba Higgsově bosonu. Většina výzkumů je čistě vědeckého rázu - existují však i příklady praktičtějšího využití vysoké fyziky. Připomeňme si, co vše věda odhalila v roce 2018. 
Vesmír

Za temnou hmotu i enegii může kosmický oceán o záporné hmotnosti, tvrdí nová hypotéza

Jaká je podstata vesmíru? Na to se kosmologie a astrofyzika snaží najít řešení, co je věda vědou. Už zhruba sto let platí představa, že to, co z kosmu vidíme, je nejspíše jenom malou frakcí jeho opravdové podoby. Naučili jsme se používat termíny jako "temná hmota" nebo "temná energie", které by měly vyplňovat 96 procent zbylé neviditelné kosmické hmoty. Taková odpověď však uspokojuje jenom část fyziků. Jeden britský proto nyní přišel s alternativním vysvětlením, které je sice neméně prapodivné, ale o fous logičtější. V jeho modelu by totiž vesmír mohl být plný oceánu tekutiny o negativní hmotnosti vyluzující negativní gravitaci. 
Vesmír

Tajemství černých děr, 2. díl: Jak vznikly černé díry nehvězdného původu

Černé díry jsou velmi hmotná a zároveň extrémně hustá vesmírná tělesa. Často vznikají zborcením hvězd do sebe. Je to však je jeden - svým způsobem zároveň nejnudnější - ze způsobů jejich vzniku. Druhý díl mikroseriálu se proto věnuje černým dírám "nehvězdného původu".
Vesmír

Jak poznáme vzdálené obyvatelné planety? Díl druhý

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? 
Vesmír

Je temná hmota podobnější té běžné, než jsme si mysleli?

Povaha temné hmoty, která podle dosavadních dat tvoří zhruba čtvrtinu z celkového součtu hmoty a energie ve vesmíru, představuje jednu z hlavních záhad moderní kosmologie. Co když je ale řešením hádanky její neexistence? Podle teoretického fyzika Glenna Starkmana z Clevelandské university může být to, co považujeme za temnou hmotu, jen nám známou hmotou "v přestrojení".
Vesmír

Interstellar a věda: Kde končí 'sci' a začíná fikce

Filmy, které se pokoušejí ukotvit své drama v realitě, to nemívají jednoduché. A u sci-fi to platí obzvlášť, protože fyzikální zákony jen tak neodpouští. Jak se ale s balancem mezi realitou a popasoval listopadový hit Interstellar?
Vesmír

Vesmírem prostupuje záhadná hmota. Fyzici ji chtějí hledat pomocí GPS

Kde jsou ty časy, kdy se lidé domnívali, že vesmír sestává z toho, co lze vidět na obloze. Dnes víme, že hlubiny kosmického prostoru obsahují nejenom tělesa vzdálená miliardy světelných let, ale především ohromné množství hmoty, skrývající se jak před našimi zraky, tak před zraky pozorovacích přístrojů.