Římské akvadukty, přístavy nebo chrámy přežily tisíce let, zatímco moderní beton často degraduje během několika desetiletí. Nový výzkum odhalil, proč je starověký římský beton tak odolný – a klíčem není jen jeho složení, ale schopnost materiálu „zahojit se“ poškozením díky unikátní chemii.

​Vědci objevili inovativní způsob, jak využít odpadní kávovou sedlinu k posílení betonu, čímž nejen zvyšují jeho pevnost, ale také přispívají k ochraně životního prostředí.

Každý, kdo někdy navštívil Řím, musel vzdát hold umění starověkých stavitelů. Největší obdiv kupodivu nevyvolává Koloseum. Obří amfiteátr sice přečkal staletí, ale také je to na něm dost znát. Nevěřícné pohledy vyvolává zejména Pantheon, chrám všech bohů, který přečkal posledních 1900 let takřka bez poskvrnky. V sedmém století jej Římané pouze přestrojili za kostel, v kterémžto stavu vytrval dodnes.