Archeologové odkryli při záchranném průzkumu v areálu kutnohorské kostnice tři desítky hromadných hrobů s oběťmi epidemie a hladomoru. Podle odborníků jde o evropský unikát. Celkem bylo nalezeno 1500 koster, což představuje největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách. 

Když si žena objednává víno, často sáhne po bílém. Vědci se proto snažili zjistit, co za fenoménem stojí a zjistili, že nejde jen o to, že většině chutná víc než červené. Podílejí se na tom mimo jiné geny, ale i národní kultura.

Tisíce záznamů o Češích a Slovácích internovaných v táborech v někdejším Sovětském svazu dostali badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ve středu je symbolicky převzal ředitel ústavu Zdeněk Hazdra od ředitele Muzea Slovenského národního povstání, které tyto informace získalo z Moskvy. Je to poprvé, co Moskva umožnila exportovat tyto informace ze svých archivů mimo území Ruska.

Skupině vědců spojených s Observatoří Pierra Augera v Argentině, s nimiž spolupracují i čeští badatelé, se podařilo najít odpověď na otázku o původu kosmického záření. Nad tímto problémem si odborníci lámali hlavu od 60. let 20. století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům na observatoři se ukázalo, že částice mají původ mimo naši galaxii. 

Čtyři měsíce s mimotělním mechanickým srdcem strávilo ve Fakultní nemocnici v Motole dítě, které čekalo na transplantaci srdce. Lékaři museli zvolit toto náročné řešení, protože malému pacientovi selhávalo vlastní srdce a problém se už nedal zvládnout pomocí léků. Unikátní předtransplantační péče i transplantace se zdařily a dítě je už v domácí péči, uvedla nemocnice ve středeční tiskové zprávě. 

Čeští vědci našli na Kutnohorsku nový minerál, jeho základem je vzácný sulfid stříbra. Pro nerost si prosadili pojmenování staročeskéit, a to i přes nesouhlas některých členů mezinárodní komise pro názvosloví. Název nakonec komise schválila a od srpna tak budou jeho anglickou variantu staročeskéite používat vědci z celého světa.