V pondělí uhynul v Keni Sudán, poslední samec nosorožce severního bílého, nebo chcete-li tuponosého severního. Teď na celém světě žijí už jen dva exempláře tohoto druhu: Sudánova dcera Najin a jeho vnučka Fata. Obě jsou neplodné. Vědci se přesto budou snažit zachránit druh umělou reprodukcí s využitím odebraných vzorků Sudánova spermatu. Má to ale smysl? Mají si lidé hrát na pánaboha?

Archeologové vykopali ve vyškovské průmyslové zóně unikát. Našli kostru ženy ze starší doby bronzové, která v hrobu objímá dítě, takto pohřbená těla z té doby dosud neviděli, řekla Blanka Mikulková z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Kostra ženy a dítěte skončí po dalším zkoumání ve vyškovském muzeu

Poslední žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán uhynul v pondělí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Asi pětačtyřicetiletý nosorožec byl utracen kvůli vážným zdravotním problémům - trápila ho infekce v noze a další potíže. Zvíře patřilo zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Jeho smrt může znamenat vymření celého druhu, naděje je ve vědě. 

Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik. 

Vlky buď lidé rádi mají, nebo nemají. Málokoho ale nechávají tyto majestátní šelmy zcela chladným. Na vině je především naše dlouhá společná historie. Z ní na jednu stranu vzešel nejvěrnější lidský společník – pes – ale také obraz vlka jakožto hrozby a nebezpečného škůdce. I proto byl v minulosti nemilosrdně vybíjen. V posledních letech se nicméně začíná blýskat na lepší časy. Areály divokých šelem po celé Evropě rostou a vlky můžeme potkat dokonce i v České republice. O jaké vlky se ale jedná? Kudy se k nám dostali? A co nám mohou sdělit o dějinách vlků ve střední Evropě? 

Pstruhy v tocích, kam vyvěrají čističky odpadních vod, ovlivňují psychoaktivní látky jako antidepresiva, jejichž zbytky se do vody tímto způsobem dostávají. Ryby se méně bojí, což může vést k tomu, že se včas neukryjí před predátory. Ukázal to výzkum fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Zástupci vodňanské fakulty rybářství a ochrany vod nyní výsledky zveřejnili v tiskové zprávě.