Vědci tvrdí, že neandrtálci možná nikdy nevymřeli, alespoň ne na genetické úrovni. Nový matematický model zkoumá scénář, podle kterého neandrtálci postupně vymizeli nikoli v důsledku vymření, ale pohlcení dominantnějším a vyspělejším druhem. Námi. Dlouhé a pozvolné křížení obou druhů během 10 až 30 tisíc let mohlo vést k tomu, že genetickou linii neandrtálců pohltil moderní člověk.

Konzumace ultrazpracovaných potravin (UPF) může souviset se změnami v epigenetické regulaci u žen. Vyplývá to z nové pilotní studie, zkoumající, jak strava ovlivňuje proces metylace DNA v bílých krvinkách.

Mechanismy, které měly po desetiletí zabránit zneužití genetických sekvencí k výrobě biologických zbraní, už nemusí stačit. Biotechnologické cvičení zveřejněné v časopise Science ukázalo, že moderní nástroje umělé inteligence (AI) dokážou tyto systémy snadno obejít.

Široký hrudník, protáhlá lebka, silné kosti a výrazné oboční oblouky – to jsou základní charakteristiky vzhledu neandrtálců. Ještě dnes jejich geny ovlivňují naši biologii od vývoje kostí po možné dispozice k některým nemocem. Japonští vědci chtěli zjistit, jak neandrtálská DNA může změnit vzhled myší.

Vědci z Medical Research Council (MRC) tvrdí, že vytvořili syntetickou bakterii, jejíž genetický kód je dokonalejší než jakékoli jiné formy života na Zemi.

Stárnutí děsí nejednoho z nás. Vědci už nějakou dobu umí tento proces brzdit a teď přišli na to, jak ho na buněčné úrovni zvrátit bez zásahů do DNA. V nedávné průlomové studii použili šest chemických koktejlů, po nichž buňky omládly za necelý týden.