Paris a krásná Helena, Agamemnón, nešťastný Achilles, Odysseus, Théseus, nebo král Mínós a jeho labyrint s děsivým Minotaurem. Ale také Homér, Platón, Eurípides, Aristotelés či Alexandr Makedonský. O hrdinech starých řeckých bájí, stejně jako řeckých dramaticích, vojevůdcích, státnících a filosofech, musel slyšel každý. Společně koneckonců dali základ celé naší civilizaci. Jaký je ale původ starých Řeků? 

Před pár dny proletěla světem zpráva, že se výzkumníkům poprvé podařilo úspěšně opravit škodlivou mutaci v lidském embryu. Samozřejmě nešlo o test klinický, ale teprve laboratorní – zárodky, byť lidské, se před jeho ukončením nerozrostly víc než na pár buněk. Přesto ale vyvolal řadu diskusí. Přichází doba genové terapie, modifikací naší DNA a "miminek na přání", nebo jde o jednu velkou nafouklou bublinu?

O New Yorku se říká, že je to tavící kotlík kultur, které se v obrovské metropoli navzájem mísí a obohacují. Ale zdaleka nejvíc to platí v tamním metru, kde unikátní sběr vzorků DNA přinesl pozoruhodné závěry.

Na Wisconsinské univerzitě se vědci dlouhodobě zabývají studiem kmenových buněk. Před pár dny oznámili zásadní průlom, který by mohl do budoucna výrazně ovlivnit nejenom způsoby, jakým získáváme krev pro lékařské účely, ale také léčbu celé řady závažných onemocnění.

Havajské ostrovy v Tichomoří a atlantický ostrůvek Réunion mají zdánlivě společné jen to, že jde o skromná území obklopená vodou, kam oko dohlédne. Existuje ale strom, který obě místa důvěrně spojuje.