Rozčiluje vás, že v televizi není nic pozitivního? Samá dramata, tragédie a krveprolití? Pokud ji omezíte, prospějete tím nejen svým nervům. Nadužívání televize je totiž smrtonosné. Sedm hodin televize denně zvyšuje o celých 47 procent pravděpodobnost, že vás postihne smrt v důsledku rakoviny, mozkové či srdeční příhody, cukrovky nebo Parkinsonovy choroby, varuje italský Národní ústav pro výzkum rakoviny. Totéž vás ale čeká i před počítačem a dokonce i s knihou v ruce. 

Pokud si pamatujete alespoň některé své sny, určitě mezi nimi najdete i pár – kulantně řečeno – velmi lechtivých, ze kterých se vám ani nechtělo probudit. Jaký význam ale mají erotické sny, proč se nám zdají? Na to hledali odpověď francouzští psychoanalytici Tristan Moir a Sophie Cadalenová. 

Českým vědcům bude závidět celý odborný svět. Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy jim nabídne nejvýkonnější laser na světě. Pomůže ve výzkumu kosmu, ale i v boji s rakovinou. 

Příliš práce škodí, to je známý fakt. Víte však, co přesně s vámi udělá přepracování? Pokud dlouhodobě pracujete víc, než je záhodno, ohrožujete tím mimo jiné své srdce. Pokud pracujete přes 55 hodin týdně, riziko koronárních onemocnění nebo infarktu stoupá o 10 až 33 procent, varují vědci z londýnské univerzity UCL.

K českým diabetikům se nově dostane lék, který u nejvážnějších pacientů dokáže snížit riziko infarktů a mrtvice a prodloužit jim tak život o pět až deset let. Lék bude podle předsedkyně České diabetologické společnosti Terezie Pelikánové běžně dostupný a lékaři ho budou indikovat pacientům, u kterých selže běžná léčba.

Každý z nás stráví spánkem života, a přesto mu téměř nerozumíme. Na první pohled by se mohlo zdát, že při něm mozek odpočívá stejně pokojně jako tělo. Nic však není dál od pravdy! Centrální část lidské nervové soustavy se při něm dostává do stavu charakteristického střídavým vypínáním a zapínáním různých částí mozku. Nejnápadnější je zřejmě střídání REM fází, při kterých se pod zavřenými víčky rychle pohybují oči a nám se zdají sny, s fázemi non-REM, které jsou daleko klidnější. Ve skutečnosti je ale celý průběh nočního odpočinku ještě složitější a neurovědci ho teprve začínají chápat.