Česko loni završilo čtvrtý rok srážkového deficitu. Vyšší míra deště a sněžení z počátku nového roku naznačuje, že by se suchem mohl být konec, tedy prozatím. Dle nové české studie pod vedením Martina Hanela z České zemědělské univerzity v Praze však ani sucho z posledních let nebylo tak drastické – alespoň ve srovnání s dřívějšími zaznamenanými suchými obdobími.

V českých lesích je 74 procent porostů jehličnanů a 39 procent listnáčů starších 60 let ve výrazně špatném stavu důsledkem imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých dekádách. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou v úterý projedná vláda. Mnoho těchto porostů má navíc nevhodnou druhovou skladbu. Hodnocení je definované mírou defoliace, tedy relativní ztrátou asimilačního aparátu v koruně stromu. ČR se řadí mezi státy s nejvyšší mírou defoliace v Evropě.

Za posledních 10 let přibylo 15 procent léčených diabetiků, loni jich bylo téměř 930 tisíc. Další lidé o své diagnóze ještě nevědí. Léčba těchto nemocných stojí asi 13 procent nákladů celého zdravotnictví, průměrně je to 53 tisíc korun na pacienta. Informace ve středu zazněly na tiskové konferenci České asociace farmaceutických firem (ČAFF) ke Světovému dni diabetu, který se připomíná 14. listopadu.

Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský, uvedla Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR.

Čtyři pacienty nakažené vzácnou a životu nebezpečnou liščí tasemnicí má momentálně ve své péči infekční oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Parazit se do lidského těla může dostat například při konzumaci lesního ovoce. V celé republice je zhruba 30 pacientů s tímto onemocněním. Prevencí je podle lékařů tepelná úprava sesbíraného ovoce, která tasemnici spolehlivě zahubí.

Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země. Vyplývá to z  výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Navzdory rostoucí sumě peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.