K Zemi míří obří asteroid. Vybuchla supernova. Zastavilo se zemské jádro. Probouzí se supervulkán. Šíří se smrtelná infekce. Přicházejí zombie. Startují jaderné rakety. Útočí zabijáčtí roboti… Náměty katastrofických románů, filmů a seriálů jsou zdánlivě nevyčerpatelné. Jak byste se ale opravdu chovali, pokud by váš svět směřoval ke konci? 

Nakolik je datum narození důležité pro život člověka? Ukazuje se, že vcelku dost. Měsíc, ve kterém jsme se narodili, má zřejmě vliv na naše zdraví. Není v tom přitom žádná esoterika nebo astrologie. Člověk je prostě součástí přírody, která se ale ve svých jednotlivých obdobích proměňuje. 

Kdo nevlastní alespoň jednoho plyšáka, přestože mu už dávno není deset, ať hodí kamenem. Proč si ale dospělí pořizují nebo uchovávají plyšové hračky? Může to sice vypadat jako infantilní projev, ve skutečnosti jde ale o něco jiného... Za své plyšáky se už nemusíte stydět!

V evolučním měřítku mezi sebou paraziti a jejich hostitelé vedou nesmiřitelný boj. Nový evoluční vynález, adaptace, jedné strany, má nevyhnutelně za následek evoluční protitah soupeře. Zvýšení odolnosti nebo efektivity infekčních stádií parazita vede ke zdokonalení obranných linií hostitele – ztluštění kůže, okyselení žaludečních šťáv, nebo třeba zlepšení zraku a poznávacích schopností, které příslušníkům hostitelského druhu umožní se nákaze vyhnout. Mezitím už ale přírodní výběr tlačí parazity ke zdokonalení stávajících metod nákazy, nebo vyvinutí úplně nových způsobů, jak se hostiteli dostat "pod kůži".

O blahodárném účinku omezení příjmu na lidské zdraví se mluví už delší dobu. Potvrdila to řada studií, jenže kolem jejich výsledků panovaly určité nejasnosti a s jistotou potvrdit, že snížení množství potravy ovlivňuje dlouhověkost, dlouho nikdo nedokázal. Vypadá to však, že to konečně v tom začíná být jasno. Ačkoli ještě musí upřesnit některé detaily, vědci potvrdili, že omezení příjmu člověku skutečně prospívá. 

Každý, kdo se v životě pořádně opil, to dobře zná. Když máte kocovinu, rozhodně netoužíte po jogurtu s müsli nebo celozrnné housce, ale po pořádné porci mastných hranolek, smažáčku či pizze. Napadlo vás někdy, proč to tak vlastně je? Britští vědci tvrdí, že na to přišli.