Blokování slunečního záření, takzvané solární geoinženýrství, může v budoucnu pomoci zpomalit globální oteplování. Současně ale představuje obrovské riziko, pokud by s ním někdo začal jednat na vlastní pěst. Upozorňuje na to nová zpráva britské Královské společnosti.

Krátkodobé vystavení extrémně vysokým či nízkým teplotám spojila švédská studie s nárůstem úmrtnosti u pacientů se srdečním selháním. Největší nárůst úmrtí na kombinaci externích teplot a nemocného srdce zaznamenala v letech 2014 až 2021.

Jižní oceán působí jako klimatický nárazník. Nová studie však upozornila, že může náhle uvolnit nahromaděné teplo, čímž by nastalo prudké oteplování klimatu, a to i v případě potenciálního pokroku ve snižování lidských emisí a ochlazování planety.

Kdysi bizarní nápad na zvrácení globálního oteplování se v pátek stal realitou. Izraelsko-americký startup Stardust Solutions získal 60 milionů dolarů (1,46 miliard korun) na vývoj technologie pro umělé ochlazování Země. V tomto odvětví se jedná o největší investici v historii. Firma zahájí první experimenty už příští rok v dubnu.

Pokud svět dodrží své závazky z Pařížské dohody a udrží globální oteplení na úrovni 2,6 stupně Celsia, mohl by do konce století zažít o 57 extrémně horkých dnů ročně méně než v případě, že by se proti změně klimatu nezasáhlo vůbec. Vyplývá to z nové studie organizací Climate Central a World Weather Attribution.

Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) přináší znepokojivé zjištění: průměrná globální koncentrace oxidu uhličitého mezi lety 2023 a 2024 vzrostla o 3,5 ppm, což je největší nárůst od začátku moderních měření v roce 1957. Pro srovnání, mezi lety 2011 a 2020 činil průměrný roční přírůstek „jen“ 2,4 ppm.