Obyvatelnost Země definuje devět planetárních hranic (nebo mezí). Pokud dojde k jejich překročení, život na souši i v moři to vytlačí k okraji existenční propasti. Země již překročila sedm z devíti těchto hranic.

Pokud svět dodrží své závazky z Pařížské dohody a udrží globální oteplení na úrovni 2,6 stupně Celsia, mohl by do konce století zažít o 57 extrémně horkých dnů ročně méně než v případě, že by se proti změně klimatu nezasáhlo vůbec. Vyplývá to z nové studie organizací Climate Central a World Weather Attribution.

Nová analýza klimatologů přináší varování: pokud budeme pokračovat současným tempem emisí a nebudeme schopni tlumit oteplování, Země se může dostat do fáze označované jako klimatický šok — dramatického přerušení klimatu, které bude nejen nevratné, ale i extrémně bolestivé pro přírodu i lidské civilizace.

Špatná zpráva pro všechny milovníky vanilkové zmrzliny. V budoucnu by mohla být tak drahá, že by od koupi odradila kde koho. Celkem 80 procent světového dovozu totiž pochází z Madagaskaru, konkrétně z regionu Sava. Tamní úrodu však ohrožují klimatické změny. Zapomenout nesmíme na dopady cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kombinace těchto faktorů požene ceny vanilky do ohromných výšin.

Nezáleží na tom, jak moc se budou zemědělci snažit přizpůsobit. Na každý stupeň Celsia oteplení se celosvětová produkce potravin může snížit o 120 kalorií na osobu a den. A to i s ohledem na to, že klimatické změny mohou prodloužit vegetační období a že více oxidu uhličitého v atmosféře může podpořit růst rostlin.

Vzhledem k tomu, že ve světě zuří nejvíce ozbrojených konfliktů od druhé světové války, mnoho zemí začalo více investovat do obrany. V čele tohoto úsilí stojí evropské země a členové Severoatlantické aliance (NATO). Nová studie ale varuje před dopady této politiky na klima. Zvolili jsme si krátkodobou bezpečnost před tou dlouhodobou.