Génius, který změnil naše chápání vesmíru, měl i mozek, který sám o sobě vyvolává otázky. Po jeho smrti byl Albert Einsteinův mozek odebrán, rozřezán na stovky částí a zkoumán desítky let. Nové výzkumy odhalují, že Einsteinovo mozkové uspořádání se v některých ohledech výrazně lišilo od běžného lidského mozku.

Více než 52 odpracovaných hodin týdně může změnit architekturu vašeho mozku, zjistili korejští vědci pod vedením Yonsei University. Je to vůbec poprvé, co se podařilo přímo změřit dopad přílišného pracovního vytížení na jeho strukturu. 

Když si čteme zprávy, zapamatujeme si něčí adresu nebo zvládneme nový recept, náš mozek si to zapamatuje. Dosud se myslelo, že se tak děje díky takzvanému Hebbovu pravidlu. To popisuje posílení spojení dvou současně aktivovaných neuronů, což stojí za našimi vzpomínkami, schopnostmi a učením. Ve skutečnosti je to ale složitější. 

Tým španělských vědců v první studii svého druhu identifikoval zásadní rozdíly v oblastech mozku spojených se sociálním uvažováním a regulací emocí u osob podporujících pravicové a levicové autoritářství oproti ostatním, ale i mezi těmito dvěma tábory.

Intuice bývá opěvována jako náš vnitřní kompas, který nás chrání a vede. Vědecké výzkumy ale ukazují, že ačkoliv je intuice skutečný neurologický proces, není neomylná. Pomáhá v rozhodování – někdy brilantně, jindy fatálně špatně. Kdy se na ni spolehnout a kdy dát přednost rozumu?

Mozek je magický, ale čarovat nedokáže.