Všichni vědí, že na internetu často plýtvají časem na sociálních sítích a že jsou na svých chytrých telefonech závislí. Představa, že bychom se měli na pár hodin odpojit, v nás vzbuzuje abstinenční příznaky. Vědci pro to už mají dokonce i termín: digitální úzkost.

Spisovatel Isaac Asimov už v roce 1942 ve svých povídkách o robotech definoval tři zákony robotiky. O více než sedmdsát let později začíná být jasné, že nějaká pravidla opravdu budou potřeba, protože výzkum a vývoj umělé inteligence postupuje kupředu mílovými kroky.

Přirozeným způsobem, jak ovládat počítač, se stala klávesnice. Geniální vynálezce Douglas Engelbart k ní později přidal myš, okna, ikony a hypertext. Nové tisíciletí přineslo dotykové obrazovky. Díky pokrokům ve strojovém učení a zpracování lidské řeči teď konečně vstupuje do hry i ten nejpřirozenější způsob interakce - s pomocí hlasu.

Jedním z trendů posledních let, který se šíří scénou vývoje počítačových her, je najímání architektů a designérů. Díky jejich oborovým znalostem a vzdělání mohou vzniknout herní světy, které by samotní herní vývojáři vymýšleli jen těžko. Je tento proces obohacení mezi hrami a architekturou a urbanizací jednostranný, nebo nám mohou naopak hry dopomoci k lepším domovům i městům?

Elon Musk, šéf společnosti Tesla, představil nový produkt. Překvapivě nejde o elektromobil, ale solární střešní tašku. Tesla tím potvrdila, že spíš než automobilkou je dnes už energetickou firmou.

Elektronické náramky a chytré hodinky už pronikly do fitness i světa geeků a derou se ještě dál. Rodí se tak nová podoba osobního zdravotnictví, založená na neustálém sledování a velkých datech.