Stále častěji končí debata umělých inteligencí výrazy, jimž lidé přestávají rozumět - nejnověji se tak stalo v pokusu dvou konverzujících botů společnosti Facebook. Může jít také o náhodu, odborníci se však přiklánějí k tomu, že jde spíše o projevy překvapivého a rostoucího chápání neuronových sítí lidské řeči. Mohlo by to strojům jak konečně dodat "duši" blízkou člověku, tak i změnit chápání lingvistiky. 

Ačkoliv trendem inovací na poli energetiky dnes zůstávají obnovitelné zdroje, stále větší podíl firem mezi ně počítá i nové návrhy jaderných reaktorů. Největším hitem je přitom momentálně miniaturizace v modulární nebo také kapesní jaderné reaktory. Po společnosti NuScale, která na jaře uzavřela s americkou vládou smlouvu na stavbu prvních prototypů, se věci hýbou kupředu také v Kanadě, Británii a možná i nad našimi hlavami. 

Řada věcí, které se před pár desítkami let zdály jako sci-fi, pomalu proniká do našeho každodenního života. Jen v poněkud odlišné formě, než si představovali režiséři původního Star Treku, nebo věhlasní spisovatelé. Nelétáme sice na Mars, natož za hranice sluneční soustavy, zato každý nosíme v kapse počítač – chytrý telefon – výkonnější, než byly všechny podobné stroje za druhé světové války dohromady. Stejně tak nám u plotny neslouží lidem podobní roboti. Různé metody strojového učení a aplikace umělé inteligence se však bouřlivě rozvíjejí a radikálně mění prostředí na internetu.

Výrazně nervóznější jsou lidi ve vztazích díky nástupu moderních technologií. Doba se zrychlila, a to, že milý či milá rychle neodpoví, nám dělá vrásky na čele. Stejně tak jako špatně zvolený smajlík. Alespoň o tom hovoří výsledky výzkumu vědců argentinského ústavu CONICET, který se zabývá vlivem digitální revoluce na vztahy a namlouvání.

Možná to nebude trvat dlouho a moře budou brázdit lodě bez kapitánů. Budoucnost klepe na dveře i v lodní dopravě a s prosazením samořízených lodí by mohla připlout i pěkná řádka výhod. Technika však podle výzkumníků lidi z palub určitě úplně nevyžene. 

První "strom na čipu" se podařilo vyrobit inženýrům z Massachusettského technologického institutu. Malé zařízení je analogem stejných procesů, díky kterým ve stromech cirkulují živiny - díky tomu umí "strom na čipu" pasivně přečerpávat vodu po celé dny. Krom studia rostlinných procesů by vynález mohl sloužit i jako zdroj energie.