Paris a krásná Helena, Agamemnón, nešťastný Achilles, Odysseus, Théseus, nebo král Mínós a jeho labyrint s děsivým Minotaurem. Ale také Homér, Platón, Eurípides, Aristotelés či Alexandr Makedonský. O hrdinech starých řeckých bájí, stejně jako řeckých dramaticích, vojevůdcích, státnících a filosofech, musel slyšel každý. Společně koneckonců dali základ celé naší civilizaci. Jaký je ale původ starých Řeků? 

Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.

Všichni živí obyvatelé naší planety sdílejí společného předka, který obýval horké vody dávné Země zhruba před čtyřmi miliardami let. Na nejhlubší úrovni potom můžeme dnešní pozemské organismy – jeho potomky – rozdělit do tří hlavních skupin. 

Představovali jste si někdy, jaké by bylo navrhnout si vlastní organismus? V éře genových manipulací a bouřlivě se rozvíjející molekulární biologie se tato naivní představa pomalu stává skutečností. Ještě před pár lety vědci sotva rozuměli roli několika hlavních genů, zatímco dnes se jejich orchestrace, stejně jako vliv na vzhled a vlastnosti organismů, začíná odkrývat ve vší složitosti.