Britská studie nabízí ve svízelných časech virové epidemie a sociálního odstupu užitečný recept, jak předcházet depresivní stavům. Je nečekaně jednoduchý.

Nedostatečná léčba mozkových funkcí je jednou z velkých bolístek moderní medicíny. Ačkoliv lékařská věda zvládá transplantaci jiných orgánů, vyvíjí nanoléčiva a stojí zřejmě i na pokraji léčby rakoviny, mozek do značné míry stále zůstává velkou neznámou. Snad však svítá na lepší časy - další výzkum v řadě potvrdil, že již půlstoletí máme k dispozici látky, které výrazně zlepšují schopnost mozku sebe sama opravovat. Říkáme jim však psychedelika.

Únava matky na mateřské vypadá jinak než únava člověka, který proflámoval celou noc, a jinak unavený je člověk bojující s těžkou nemocí. Někdy je problém tak velký, že dožene lidi do ordinací odborníků. Ty na úvod čeká náročný úkol - objektivně změřit, jak velkou únavou pacient trpí.

Lidé napříč zeměkoulí trpí pocitem, že na svou práci nemají dost schopností, jen to ještě jejich nadřízení neprokoukli. Mají dojem, že se na to, že své dovednosti jen předstírají, musí dříve nebo později přijít. Tento častý fenomén má i vlastní název "impostor syndrome", tedy syndrom podvodníka či hochštaplera. Jednou za čas jím trpí téměř každý. 

Když herec a bývalý hráč amerického fotbalu Terry Crews před několika týdny zveřejnil sérii videí, v níž se velmi otevřeně zpovídá ze své závislosti na pornu, prolomil tabu. A otevřel otázku – jestliže lékaři uznávají závislost na sexu, je možné mluvit i o závislosti na pornu?

Psychické poruchy jako jsou např. úzkost a deprese se netýkají jenom lidí, ale postihují i některé zástupce živočišné říše. Překvapivé je, že jimi netrpí jenom zvířata žijící v zajetí, ale i ta z volné přírody.