Rozsáhlý výzkum zahrnující 42 tisíc dobrovolníků se zaměřil na hladiny proteinů v krvi. Cílem bylo zjistit souvislosti mezi osamělostí a metabolickým / imunitním systémem. Osamělostí se nemyslí „mít chvilku pro sebe“, ale intenzivní pocity opuštěnosti. Každý z nás je může mít i ve společnosti dalších lidí. Je to zkrátka stav mysli způsobený slabými sociálními vazbami nebo duševními problémy. 

Tichá pandemie

Slabé sociální vazby zkracují život. Osamělost představuje hrozbu pro veřejné zdraví, jedná se tedy o pandemii, došli k závěrům odborníci.

Po započtení věku, pohlaví, příjmu, vzdělání, životního stylu a indexu tělesné hmotnosti identifikovali 175 proteinů souvisejících se sociální izolací a 26 proteinů souvisejících s osamělostí. Výrazně se překrývaly.

Následná analýza odhalila pět konkrétních proteinů, jejichž hladiny se zdály být řízeny osamělostí.

„Víme, že sociální izolace a osamělost souvisí s horším zdravím, ale nikdy jsme nechápali, proč,“ uvedl autor studie Chun Sen z Univerzity v Cambridgi. „Naše studie odhalila řadu proteinů, které zřejmě hrají roli v tomto vztahu klíčovou roli, přičemž hladiny některých z nich se zvyšují zejména jako přímý důsledek osamělosti.“

Měřitelný dopad

Vědci spojili konkrétní proteiny s imunitním systémem a imunitními reakcemi. Několik z nich se týkalo antivirové ochrany, zánětlivých signalizací a „imunitní odezvy rychlé reakce“. Více než polovina proteinů spojených s izolací nebo osamělostí predikovala pozdější riziko kardiovaskulárních chorob, cukrovky 2. typu a mrtvice. A také úmrtí v průběhu sledování. Tyto asociace byly platné i po korekci výsledků.

Jeden protein byl spojen s vyšším rizikem srdečních nemocí, mrtvice a předčasné smrti. Vynikal jako stály mediátor mezi osamělostí a rizikem nemocí.

Nižší hladina tohoto proteinu v krvi navíc souvisela s menšími objemy oblastí v mozku, které pomáhají vnímat vnitřní tělesné signály a formovat emoce.