Čas Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyprší až koncem desetiletí, éra soukromých kosmických stanic však začíná už s rokem 2026.

Jeden ze satelitů start-upu SpaceX miliardáře Elona Muska měla málem zničit čínská družice. Zatímco americká firma zuří, Čína pochybení popírá.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má být vyřazena z provozu už za čtyři roky. Teď ale ještě rozhodně nekončí. Naopak. Stanice je mimořádně rušná: poprvé v historii má obsazeno všech osm dokovacích portů, jak oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). 

Desítky let se americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) čím dál více spoléhá na soukromé společnosti při vývoji vesmírných lodí a technologií. Tento model přinesl řadu úspěchů, například program SpaceX Dragon, který dnes spolehlivě dopravuje astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Nová studie ale zpochybňuje základní předpoklad této strategie: že soukromý sektor je efektivnější než státní agentura.

Miliardová smlouva SpaceX s Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) je pod drobnohledem. Společnost miliardáře Elona Muska ztrácí důvěru. Ne kvůli jeho vztahu s prezidentem Donaldem Trumpem. Problém leží v neúspěšných testech kosmické lodi Starship. Podle expertů Čína závod v dobývání kosmu vyhrává.

Vesmírná společnost SpaceX má problém. Nudisty. Na Floridě proběhly protesty proti oznámení Elona Muska, že využije Kennedyho vesmírné středisko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Podle nich jim miliardář může zavřít pláže, na nichž je nahota legální. Hrozí jejich velké uzavírání pro veřejnost.