Svět si bude v noci ze soboty na neděli připomínat padesáté výročí historického prvního pilotovaného přistání na Měsíci. Konspirační teoretikové zmíní, proč posádka na Měsíc nikdy neletěla, a přesto tu objevila mimozemšťany, nadšenci do kosmonautiky zase uroní slzu nad skutečností, že poslední lidská mise k Měsíci přistála v roce 1972. Apollo 11 působí - i přes přísliby budoucích let kosmonautiky - jako vzpomínka na zašlou slávu a prestiž letů do vesmíru. Skutečnost však nemůže být odlišnější.

Zatímco u nás postupný nárůst vlků žijících ve volné přírodě dělá řadě Čechů vrásky, na severu USA řeší přesně opačný problém spojený s úbytkem šelem a naopak s přemnožením jejich přirozené kořisti, losů. Vznikl proto projekt, který má situaci vyřešit. Nové vlky sem dovážejí letecky.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomové objevy v oboru laserové fyziky - konkrétně za vytvoření prostředků, které umožňují prostřednictvím laseru ovlivňovat svět. 

Henrietta Swan Leavittová je jednou z osobností, jimž nebyl dopřán dlouhý život, důsledky její práce jsou však obrovské. Americká astronomka patří k těm, kteří "umetli" cestu k moderní astronomii, slávy ani uznání si však neužila. Narodila se před 150 lety. 

V osobnostech, jakými byl James Marion Sims, se zračí paradox dějin. Na jednu stranu významně přispěl k pokroku v medicíně, zároveň při tom ale trpěli lidé. Kdo byl muž, který je nazýván "otcem moderní gynekologie"?

Nejslavnější kosmická agentura světa, americká NASA, zná od tohoto týdne klíčový návrh rozpočtu na rok 2019. A nezůstal v něm kámen na kameni. Jak se poslední rok očekávalo, administrativa prezidenta Donalda Trumpa napíná své síly k Měsíci. To však s minimálním navýšením zdrojů a osekáváním stávajících programů.