Většina lidí to dobře zná: Pocit, že na daném místě jste už v té dané situaci někdy byli a cítili jste se úplně stejně jako nyní. Přitom víte, že to není možné. Jev známý jako déjà vu už někdy zažily dvě třetiny lidí. Ale ani to zatím vědcům nepomohlo k objevu, co ho vlastně způsobuje.

Zapomeňte na klišovité výjevy poďobaných hackerů, kteří se někde v šeru svého sklepa ve vytahaných teplákách a mikině nabourávají do mailů politiků. V hackerské velmoci Íránu jde o prominentní povolání a ti nejlepší učí na univerzitách své následovníky a zakládají antivirové společnosti. 

Fenomén virtuální reality nadchnul v 90. letech především počítačové hráče. O dvě dekády ji na scénu vrací globální giganti jako Google či Facebook, kteří mají ambici udělat z ní masovou záležitost pro spotřebitele na celém světě. 

Zná to snad každý student i výzkumník. Přístup k analýzám v odborných časopisech většinou nestojí pod 30 dolarů (750 korun), takže poctivá příprava na vědeckou práci se pěkně prodraží. Kazašská programátorka a neuroinženýrka Alexandra Elbakyanová se rozhodla s touto praxí zatočit. Vysloužila si za to přezdívku vědecký Robin Hood.

Svět kolem nás se rychle mění a dosavadní jistoty mizí v propadlišti dějin. Mezi nimi i slavný Moorův zákon, který až dosud říkal, že výkon počítačových čipů se bude každé dva roky zdvojnásobovat.

Pokud někdo tvrdí, že se nikdy nerozplýval nad roztomilým mládětem, pravděpodobně lže. Není to rozhodně ztráta času, ani projevení slabosti. Má to na nás naopak dobrý vliv. Za naší oblibou rozkošných zvířat a hlavně jejich mláďat stojí hned několik vědeckých vysvětlení.