Déjà vu: Známý jev, který nikdo neumí vysvětlit. Pomůže počítačová hra?

MAGAZÍN - Člověk autor: roj

Většina lidí to dobře zná: Pocit, že na daném místě jste už v té dané situaci někdy byli a cítili jste se úplně stejně jako nyní. Přitom víte, že to není možné. Jev známý jako déjà vu už někdy zažily dvě třetiny lidí. Ale ani to zatím vědcům nepomohlo k objevu, co ho vlastně způsobuje.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Pimthida/Flickr.com

Vysvětlení, co za déjà vu stojí, se nabízí několik. Pokud nechcete věřit tomu, že jde o chybu v Matrixu, můžete si vybrat: vzpomínka na minulý život, předtucha nebo jen stará dobrá chyba mezi nervovými spojeními v mozku.

Odborníci tvrdí, že alespoň jednou se s ním setkají dva ze tří lidí, někdy se mluví až o 80 procentech populace. Pohlavní při tom nehraje téměř žádnou roli. Na rozdíl od věku – po třicítce jeho výskyt dramaticky klesá.

To, že většinou jeho výskyt zaznamenávají lidé mezi 15 až 25 lety, vede některé odborníky k otázce, zda nějak souvisí s vývojem mozku. Jeho vývin totiž pokračuje od narození až do nějakých 25 let, někdy i déle.

Vyšší výskyt u vzdělaných lidí

Nejčastěji se s déjà vu setkávají vzdělanější lidé ze střední sociálně-ekonomické třídy a pak ti, kteří hodně čtou a cestují. Je to poměrně logické, vzhledem k tomu, že jde o pocit něčeho už viděného nebo prožitého.

Lidé, kteří mají vyšší příjmy a mohou si dovolit více cestovat, se dostanou na místa, o kterých už předtím četli nebo je viděli v televizi. Mohou tak mít vnitřní pocit, že na nich už někdy předtím byli.

"Paměť má k dokonalosti daleko. Nedokážeme si prostě vzpomenout na vše, co jsme každý den dělali," říká Anne Clearyová, která jen déjà vu zkoumá.

Výzkum ukazuje, že k němu dochází často, když je člověk pod stresem nebo vyčerpaný. Pak stačí jen málo a zlomek nějaké události v nás vyvolá pocit známosti.

Také ho podle studie z roku 2010 častěji zažívají lidé, kteří si pamatují své sny. Podle Clearyové 86 procent vysokoškoláků zapojených do studie uvedla, že znovu prožívá událost, která se jim zdála ve snu. Vysvětluje to ale spíš tím, že se nám zdá o něčem, co jsme už zažili. Zpětně si nevybavujeme danou událost, ale jen sen o ní.

Pomáhají mozky epileptiků

Déjà vu je složité odborně zkoumat kvůli tomu, že je nepředvídatelné. Najít jeho příčinu je tak těžké. Proto se někteří výzkumníci zaměřili na mozky lidí trpících epilepsií. Doprovází totiž často takzvanou "auru", která předchází záchvatu.

"Pacienti s epilepsií, kteří mají tendenci k déjà vu, jsou většinou zároveň ti, jejichž záchvaty vycházejí oblasti z mediálního temporálního mozkového laloku," říká Clearyová s tím, že ve stejné oblasti je uložena i paměť.

Vysláním elektrického výboje do mediální temporální oblasti byli vědci schopni u epileptiků vyvolat déjà vu a mapovat při tom jejich mozkovou aktivitu. Pacienti během těchto studií hlásili dva typy prožitků – klasický pocit něčeho známého a pak živější a komplexnější vzpomínku na událost z minulosti. Tedy déjà vécu – už zažito.

Ze studie tak vychází, že déjà vu vlastně může být jen nepovedenou vzpomínkou na něco již prožitého, tedy předstupeň déjà vécu.

Virtuální vesnice plná vzpomínek

Clearyová, který je kognitivní psycholožkou na Coloradské státní univerzitě, používá k vyvolání pocitu déjà vu současné moderní technologie. Na bázi počítačové hry Sims vytvořila virtuální trojrozměrnou vesnici, kterou nazvala Deja Ville.

Vytvořila v ní určité scény a další, které se jim výrazně podobaly, protože měly stejné prostorové uspořádání.

"Původní scénou bylo třeba nádvoří se stromem v květináči uprostřed, obklopené květinovými záhony a se závěsnými květináči na zdech. Odpovídající podobnou scénou může být muzeum se sochou uprostřed obklopenou koberečky, stejně jako tomu bylo se záhony, a se svícny na zdech umístěnými jako květináče," popsala Clearyová.

Pomůže déjà vu předvídat chování?

Vytvořila zároveň i scény, které byly od těch původních naprosto odlišné a neměly žádné prvky, které by byly rozpoznatelné. Zjistila, že v takovýchto případech lidé hlásili větší výskyt déjà vu zážitků, když si nemohli vybavit žádnou z předchozích viděných scén.

Nyní tedy pomocí trojrozměrného modelu zkoumá, zda vzpomínky, které jsou základem déjà vu, nám mohou pomoci předpovědět, co se bude dít dál, a dají se tak využít jako jakási forma předpovědi.

"Je možné, že předchozí zkušenost, která je v mozku uložená, ale nedaří se ji jen tak lehce vyvolat, nemusí způsobovat jen déjà vu, ale může pomoci i najít řešení aktuální situace," říká Clearyová.

Podle ní tak může být déjà vu signálem, který nám mozek vysílá, abychom v paměti našli informaci, která je relevantní k tomu, co právě řešíme za problém.  

Tagy: zahraničí psychické poruchy mozková aktivita zajímavosti a kuriozity nemoci a nákazy vědecký výzkum a studie

Zdroje: CNN