Miláček berlínské zoo, lední medvěd Knut, kterého po narození matka odmítla a do dospělosti ho vypiplal ošetřovatel, v roce 2011 zemřel na vzácnou autoimunitní chorobu. Lékařům trvalo čtyři roky, než přesnou příčinu jeho mozkového záchvatu odhalili. Měli totiž za to, že se nemoc vyskytuje jen mezi lidmi. Knut je tak prvním zvířetem, u něhož ji diagnostikovali.

Představte si, že byste měřili 1,7 metru a váš jazyk byl dlouhý dva a půl metru. A právě takhle je na tom maličký nektarový netopýr Anoura fistulata, který byl objeven v Ekvádoru teprve před 10 lety. Jazyk má jeden a půlkrát delší než jeho tělo, takže si mezi savci připsal primát jako "ten s nejdelším jazykem v poměru k tělu". Mezi všemi zvířaty ale obsadil až druhé místo, stále vyhrává chameleon.

Lidé, kteří se často objímají, mají spokojenější život. Podle výzkumu, který představil španělský deník El Pais, není objetí jen pouhé milé gesto. Aktivuje se díky němu endokrinní systém a tělo začne vylučovat hormon štěstí. S pravidelnou dávnou objetí se pak zvyšuje sebevědomí a snižuje stres i krevní tlak, píše italský deník La Repubblica.

Při plánování cesty na Mars se stále dokola řeší technologie, ale co samotní astronauti? Vydrží tak dlouho odříznuti od světa? Nebude jim třeba hrozit ponorková nemoc? "Nehrábne" jim? Šestice vědců - tři muži a tři ženy - to chce zjistit a nechala se na rok zavřít do hermeticky izolovaného prostoru. 

Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ode dneška nachází i několik druhů whisky a dalších pálenek. Přivezla je tam japonská nákladní loď H-II Kunotori společně s dalšími 4,5 tun zásob. Posádka si ale na alkohol bude muset nechat zajít chuť, na vzorcích chtějí vědci zkoumat, zda si pálenky uchovají své vlastnosti i po ročním pobytu ve vesmíru. 

Že klokani žijí ve volné přírodě jen v Austrálii? Francouzi z jihozápadního okolí Paříže by s tím nesouhlasili, potkat klokana pro ně není žádné překvapení. A nemusí za nimi ani chodit do zoo, už zhruba čtyřicet let žijí volně v lesíku v okolí městečka Emancé. Staví si zde pelíšky, potravu hledají v místním v podrostu a houštinách. A zima? Ta jim nevadí, ze zoo, odkud v 70. letech utekli, na ni byli zvyklí.