Když se řekne nejdražší věc na světě, většina lidí si hned vybaví zlato, lesklé diamanty a luxusní nemovitosti. Ve skutečnosti je to však nenápadný prášek.

Získávání zlata z elektronického odpadu patří k nejšpinavějším procesům na světě. Používají se toxické látky, které škodí přírodě i lidem. Teď ale vědci přichází s objevem, který může situaci dramaticky změnit: nový netoxický rozpouštěč, který dokáže extrahovat zlato rychle, účinně – a hlavně ekologicky. Je to průlom, který může proměnit obří průmysl i domácí recyklaci.

Vědcům se podařilo splnit dávný sen alchymistů. Pomocí Velkého hadronového urychlovače v CERNu proměnili obyčejné olovo ve zlato. Sice jen na zlomek sekundy a v naprosto zanedbatelném množství, přesto mluví o velkém úspěchu.

Carl Sagan svého času pravil, že my všichni jsme z hvězdného prachu. Nešlo o básnickou licenci. Složitější chemické prvky, včetně uhlíku, na němž stojí náš život, totiž na počátku vzniku vesmíru ještě neexistovaly. Vznikly až syntézou během hvězdných jevů – supernov a další kataklyzmat – z první a druhé generace hvězd. Uhlík však rozhodně není jediný výtečník, který se zrodil během podobných obřích katastrof - mezi další totiž patří i zlato. Díky nové studii jsme moudřejší ohledně toho, uvnitř kterých kosmických jevů se tak mohlo dít.

Ve 3D tiskárnách dnes již běžně vznikají třeba protézy, umělé kosti a NASA plánuje dokonce i tisk potravin. Protože lze tisknout prakticky z čehokoli, vybízí technologie k experimentům v různých oblastech. Pustili se do nich i zlatníci. 

Kosmické těžařství je odvětvím vzdálené budoucnosti, ale čím více podobných objevů přibude, tím větší hlad to jistě vzbudí u společností, které se zatím vrtají pouze v naší planetě. Tolik zlata totiž lidstvo nevytěžilo za celou svou historii!