Svět dělíme do pěti hlavních klimatických pásem: tropického, subtropického, mírného, subpolárního a polárního. Podle nové studie by však tato pásma v příštích 77 letech mohla projít dramatickými změnami. Až polovina pevniny by mohla do konce století zažít přechod do zcela odlišných klimatických podmínek.

Když superbouře Sandy v říjnu 2012 zasáhla New York, voda zaplavila části centra Manhattanu, bez elektřiny zůstaly dva miliony lidí a poškozeny byly desítky tisíc domů. Ještě než dorazila tato smršť, svíralo New York zničující horko nad 37 stupňů stupňů Celsia. Nejen že pro těhotné ženy byly tyto kombinované podmínky nepříjemné – trvale ovlivnily mozky jejich dětí.

Hlavní tíhu klimatické krize ponesou podle nové studie nevinní. Dnešní děti prožijí život plný extrémních projevů počasí a přírodních katastrof. Čím je člověk mladší, tím více jich během svého života zažije. Více než polovina (52 procent) dětí narozených v roce 2000 bude celý život čelit extrémním vlnám veder.

Prvně nastalo extrémní sucho, pak udeřily brutální srážky a tisíc let stará pyramida se zhroutila. Zatímco místní to považují za hněv dávných bohů, vědci se obávají spíše dopadů klimatických změn na historické památky. Stavba utrpěla vážnější škody, než se prvně myslelo. Nyní probíhají snahy o stabilizaci toho, co zůstalo.

Grónsko se mění k nepoznání

S klimatickou změnou a rostoucími teplotami se zvyšuje množství vypařené vody a mění se vzorce srážek po celé planetě, včetně střední Evropy.