Když se kost zlomí, zase sroste. Zuby však nejsou kosti. Poškození skloviny kazem obnaží dentin (nažloutlé skvrny na zubech), což je začátek bolestivých problémů a trvalých změn. V nejhorších případech končí dírami v zubech a dalšími deformacemi. Vědci jsou ale na stopě něčemu, co by mohlo snížit riziko hlubšího poničení zubu a spolehlivě ho chránit. 

Vědcům z King's College London se podařilo vypěstovat v laboratoři lidský zub. Napodobili způsob, jakým zuby přirozeně rostou, což je schopnost, kterou s věkem přirozeně ztrácíme. Pěstování zubů by podle nich mohlo být revoluční alternativou ke konvenčním zubním výplním a implantátům.

Ztráta zubů nemusí být v blízké budoucnosti tak tíživou věcí jako v současnosti.

Bez zubů moudrosti bychom patrně žili jako primitivní druh na stromech.

Bez zubů moudrosti bychom nejspíš žili jako primitivní druh na stromech.

Dvakrát a dost – to platí o růstu zubů u lidí. Vyrostou nám jen dvakrát a jen v dětství, v dospělosti jsme obdařeni pouze vcelku zbytečnými „zuby moudrosti“.