Existuje několik způsobů, jak měřit pokrok lidské civilizace - růstem populace, vzestupem říší, technologickou vyspělostí. Anebo můžeme jednoduše počítat množství energie, kterou spotřebováváme, protože naše schopnost využívat energii je jednou z nejužitečnějších dovedností.

Energie matkou pokroku

Právě z takové úvahy vychází Kardašovova škála. Její autor, ruský astrofyzik Nikolaj Kardašov, v roce 1964 navrhl tři typy rozvoje civilizace.

Prvním typem je planetární civilizace, která dokáže hospodárně využívat veškeré zdroje domovské planety. Získává také veškerou energii od nejbližší hvězdy na povrchu planety.

Druhý typ představuje hvězdná civilizace, používající energii od Slunce na všech planetách i ve vesmírném prostoru. Třetí typ – galaktická civilizace – pak hospodaří s energií v celé domovské galaxii.

Takové měřítko nám naznačuje, že jsme na nízké úrovni rozvoje.

Lidstvo zatím nedosáhlo ani prvního typu civilizace. Podle nových vědeckých kalkulací, zveřejněných na webu arXiv, by se nám to mohlo podařit až za více než 350 let.

Ovládneme fúzi?

Planetární civilizace by podle Kardašova měla být schopna využívat 10¹⁶ wattů sluneční energie, což je energie, která průměrně dopadá na Zemi. Lidstvo však dokáže získávat pouze 10¹³ wattů. Tedy o tři řády míň.

Autoři studie přitom vycházejí z toho, že na požadovaných 10¹⁶ wattů bychom museli zvýšit energetickou spotřebu bez dalšího nárůstu spalování fosilu. Jinak bychom jako druh vyhynuli ještě před tím, než bychom mohli pomýšlet na hvězdnou civilizaci.

S pomocí postupného zvyšování podílu dostupných nízkouhlíkových technologií bychom měli podle výpočtů vědeckého týmu hranice 10¹⁶ wattů dosáhnout do roku 2371.

Do té doby bychom ale mohli vyvinout výkonnější energetické technologie a využívat zejména jadernou fúzi. Potom bychom mohli být civilizací I. typu dřív.

Jak dál?

Kardašovova škála je každopádně hrubý nástroj pro měření civilizační vyspělosti. Vědci připomínají, že naše představy o tom, co je pokročilá civilizace, se vyvíjejí.

Spíše než měřítko energetické spotřeby, bychom proto v budoucnu mohli používat kritérium energetické účinnosti, pokračovat v technologickém pokroku a mířit k hvězdné civilizaci.