Co když mozek nevytváří vědomí?

Podle Kocha dosáhla neurověda výrazného pokroku při mapování mozkových oblastí spojených s vědomím. Vědci dnes dokážou sledovat, které části mozku se aktivují při vnímání, vzpomínání nebo rozhodování. Stále však nedokážou vysvětlit, proč jsou tyto procesy doprovázeny subjektivním prožitkem.

„Tvrdý problém“ vědomí

Koch upozornil na takzvaný „tvrdý problém“ vědomí, který označuje obtíž vysvětlit, jak elektrická a chemická aktivita mozku vytváří vědomé prožívání. Mozkové skeny podle něj mohou ukázat, co se děje při určité činnosti, nedokážou ale objasnit, proč člověk vůbec něco prožívá.

Ve své přednášce se zaměřil také na limity materialismu, tedy převládajícího vědeckého názoru, podle něhož lze vše vysvětlit prostřednictvím hmoty, energie a fyzikálních zákonů.

Neobvyklé zkušenosti i nové teorie

Koch uvedl, že pozornost si zaslouží také jevy, které současná věda zatím neumí uspokojivě vysvětlit. Zmínil například zážitky blízké smrti, mystické stavy nebo terminální luciditu, tedy náhlý návrat duševní jasnosti krátce před smrtí u některých pacientů.

Podle něj tyto zkušenosti samy o sobě nedokazují, že vědomí existuje nezávisle na mozku. Mohou však odhalovat mezery v současných vědeckých modelech.

Koch zároveň uvedl, že při dalším výzkumu může být vhodné znovu promýšlet filozofické směry, jako jsou idealismus nebo panpsychismus. Sám patří mezi hlavní zastánce teorie integrované informace, která předpokládá, že vědomí souvisí s tím, jak hluboce jsou informace v systému vzájemně propojené.