Albert Einstein je synonymem pro genialitu. Jeho teorie relativity, práce v kvantové fyzice i filozofii vědy zásadně ovlivnily moderní myšlení. Po jeho smrti v roce 1955 však nezačalo pouze období oslav jeho přínosu – začal také pozoruhodný příběh jeho mozku, který se stal objektem vědecké posedlosti.

Jak popisuje HowStuffWorks, mozek Alberta Einsteina byl bez souhlasu jeho rodiny odebrán patologem Thomasem Harveym během pitvy v nemocnici v Princetonu. Harvey mozek nafotil, rozřezal na více než 200 vzorků, uložil je do formaldehydu a části rozeslal výzkumníkům po světě.

 Neobvyklé znaky Einsteinova mozku

Vědci, kteří zkoumali Einsteinův mozek v následujících dekádách, zjistili několik zvláštností. Jedním z nejcitovanějších objevů byla neobvyklá struktura jeho parietálního laloku, který se podílí na prostorovém myšlení, matematice a vizuální představivosti.

„Parietální lalok měl u Einsteina výrazně složenější gyrování (záhyby) a byl širší než u průměrného člověka,“ uvádí Dr. Marian Diamond, neuroložka z Kalifornské univerzity v Berkeley, která byla jednou z prvních, kdo měl k vzorkům přístup.

Další výzkumy naznačují, že Einstein měl vyšší počet gliových buněk v některých částech mozku – tyto buňky podporují neuronální aktivitu a byly dlouho přehlíženy. Dnes se předpokládá, že mohou hrát důležitou roli při kognitivních funkcích.

 Byl jeho mozek větší?

Překvapivě ne. Einsteinův mozek vážil 1 230 gramů – což je pod průměrem pro dospělého muže. To vede k zajímavému závěru: na velikosti nezáleží tolik, jako na vnitřní architektuře.

Jeho corpus callosum – struktura propojující levou a pravou hemisféru – byla podle snímků výrazně robustnější, což mohlo naznačovat efektivnější přenos informací mezi oběma polovinami mozku.

„To, co dělalo Einsteinův mozek výjimečným, není jedna věc, ale kombinace několika odchylek,“ říká Dr. Dean Falk, antropoložka z Florida State University, která se na výzkumu podílela.

 Etika, kontroverze a odkaz

Odebírání a studium Einsteinova mozku vyvolalo i etické otázky. Harvey nikdy nedostal oficiální povolení k uchování mozku a kontakt s Einsteinovou rodinou byl minimální. Někteří kritici považují celý výzkum za zbytečný hon za genialitou, jiní tvrdí, že výsledky mohou vést k lepšímu porozumění fungování lidského mozku.

Zároveň se ukazuje, že i výjimečné mozky podléhají biologii. Einstein nebyl nadčlověk – ale jeho mozek ukazuje, že výjimečné schopnosti mohou mít reálný neurologický základ, i když zatím ne zcela pochopený.

? Shrnutí:

• Einsteinův mozek byl po smrti odebrán a analyzován bez souhlasu rodiny

• Výzkumy zjistily neobvyklou strukturu parietálního laloku a silnější spojení hemisfér

• Mozek nebyl větší než průměr, ale měl unikátní vnitřní uspořádání

• Debata pokračuje: co dělá z člověka génia – a kde končí věda a začíná etika?