Co všechno jste nevěděli o piraňách

- Příroda autor: Lukáš Grygar

Koupání mezi piraňami patří mezi kratochvíle, které Hollywood rozhodně nedoporučuje. Stačí smočit špičku prstu a už vás ty bestie mají – zhynete bídně ve vodě, vroucí desítkami masožravých rybek. Ale jak je to s piraňami doopravdy?

V domorodém jazyce tupí znamená piraňa „zubatou rybu“

V domorodém jazyce tupí znamená piraňa „zubatou rybu“,zdroj: The University of British Columbia

Piraňa představuje spolu s vybranými druhy žraloků jednoznačně nejobávanější známou rybu. A z části samozřejmě právem: na rozdíl od žraloků jsou totiž útoky piraň celkem běžnou součástí života u jihoamerických řek. Zatímco valná většina dravých žraloků si od člověka drží uctivý odstup a zaútočí jen výjimečně, hladová piraňa se neptá, co je na dnešním menu. A protože neumí kousat, trhá.

Děsivé? Samozřejmě. Ale představy o hejnech piraň, které vás ohlodají na kost pár sekund po pádu do vody, jsou zcela přehnané a mají nečekané kořeny, sahající k šestadvacátému americkému prezidentovi. Když totiž Theodore Roosevelt, mimo jiného také nadšený přírodovědec, vyrazil v roce 1913 do Brazílie, amazonští rybáři pro něj nachystali show.

Dobová ilustrace

Nejdřív přehradili část řeky sítěmi a ve vymezené oblasti nechali hladovět hejno piraň. Před zvědavým prezidentem pak do řeky shodili mrtvou krávu. Na budoucí pověst ryb, které Rooseveltovými slovy „krev dohání k šílenství“, bylo zaděláno. Pokud si ji amazonské ryby něčím opravdu zasluhují, je to spíš stisk jejich zubů než samotný apetit.

Největší z odrůd piraňy vyvine při stisku až třicetikilový tlak, což možná nepůsobí jako závratné číslo, ale je důležité ho vnímat v kontextu k velikosti a váze samotné ryby – a ta nepřesahuje tři kila. Když se navíc vrátíme do prehistorie, stisk dávno vyhynulé desetikilové megapiraňy dosahoval až pěti set kg!

Takový skus by mohl piraňám závidět leckterý pitbul, ale aby těch psích paralel nebylo málo, tyhle potvory dokonce umí pomocí svých plynových měchýřů „štěkat“, případně cvakat zuby o sebe. Všechny tyto zvuky slouží k odstrašení cizích ryb.

Piraňy jsou přitom samy velice bojácné a jejich bojácnost je i důvodem, proč loví ve větších houfech nebo dokonce školkách. V případě, že nenajdou dostatek potravy, pak není ničím výjimečným vzájemný kanibalismus. Z obliga zůstávají odrůdy, které ve skutečnosti tíhnou k vegetariánství – piraňy jsou všežravci, takže pro ně není problém přijímat i rostlinnou potravu a některé ji přímo vyhledávají.

Hejno piraň

Jakkoli je tedy piraňa rybou, před kterou je radno mít se na pozoru a na cestách Amazonií brát vážně místní varování, její statut instantního mlýnku na maso nemá s realitou příliš společného. Rozhodně ale patří mezi potvory, které nejenomže štěkají, ale také bolestivě koušou.

Tagy: ryby piraňa

Zdroje: Smithsonian