Speciální typ bílých krvinek produkovaných organismem při těžkém průběhu covidu-19 může zmenšovat zhoubné nádory, zjistila studie publikovaná v časopisu Journal of Clinical Investigation. Nesnažte se nakazit, vzkazuje její autor pacientům s rakovinou.

Tohle přelomové zjištění otevírá nové možnosti léčby rakoviny a vrhá světlo na složité interakce mezi imunitním systémem a rakovinnými buňkami, napsal v článku na webu The Conversation britský vědec Justin Stebbing.

Organismus při těžkém průběhu covidu-19 produkuje speciální bílé krvinky zvané monocity, které podle nové studie fungují jako dvousečná zbraň – útočí na samotný virus a současně cílí na rakovinné buňky. To vědci potvrdili na myších.

Hlodavcům v laboratoři s melanomem a rakovinami prsu, plic a tlustého střeva podali lék napodobující imunitní odpověď na těžký průběh covidu. Podle Stebbinga vyvolala monocity, které bojovaly proti viru i rakovinným buňkám současně. 

„Výsledky byly opravdu pozoruhodné,“ píše výzkumník v článku. „Nádory u myší se začaly zmenšovat napříč všemi čtyřmi typy rakoviny,“ dodal. Běžným bílým krvinkám by se něco takového nepovedlo, ale tyto speciální mohou pronikat do nádorů.

Covid je klíč  

„To je výkon, který většina imunitních buněk nedokáže. Jakmile tam byly, aktivovaly přirozené zabíječe. Tyto zabijácké buňky pak napadly rakovinné buňky, což způsobilo zmenšení nádoru,“ vysvětlil odborník.

Covid-19 patří mezi RNA viry obsahující ribonukleovou kyselinu. Monocyty mají podle výzkumu speciální receptor snadno se vázající na specifickou sekvenci RNA virů. „Monocyt byl zámek a covid RNA je klíč,“ vysvětlil americký expert Ankit Bharat.

Stebbing důrazně upozornil pacienty s rakovinou, kterým nemoc oslabuje imunitní systém, aby se nesnažili záměrně nakazit. Riskovali by tím těžký průběh nemoci a svůj život. Zjištění nicméně může vést k alternativní imunoterapii, která by jim mohla pomoci v případě, že nereagují na tradiční imunoterapii.

„I když se imunoterapie ukázala jako slibná, funguje pouze ve 20 až 40 procentech případů. Když tělo nemůže produkovat dostatek funkčních T-buněk, selhává,“ napsal Stebbing s tím, že výzkum otevírá možnosti pro vývoj nových léků a vakcín stimulujících produkci monocytů.

Je nepravděpodobné, že tento mechanismus mohou spustit vakcíny proti covidu, nevyužívají totiž celou sekvenci RNA.

Vědec upozorňuje, že je potřeba provést klinické studie na lidech pro potvrzení, že reagují stejně jako myši.