Dělníky při stavbě pyramid v Gíze otrávila měď, naznačuje studie
3. 9. 2024 – 13:41 | Člověk | Radek Chlup | Diskuze:
V oblasti jel průmysl výroby měděných nástrojů na plné obrátky.
Nová studie zveřejněná v časopise Geology odhalila vysoké koncentrace mědi a arsenu v pyramidovém komplexu v Gíze asi před 5000 lety. Tohle zjištění nám přibližuje život obyčejných Egypťanů a naznačuje jejich časnější přítomnost v oblasti.
Když starověcí egyptští dělníci pracovali na jednom z největším zázraku lidstva, pyramidách, zřejmě je otrávila toxická měď. Vysoké koncentrace tohoto kovu spolu s arsenem objevil tým z francouzské Aix-Marseille Université ve starověkém přístavu Chufu.
Nejstarší popsaný přístav světa (starý 4 500 let) ležel podél již vyprahlého přítoku Nilu, o němž se nyní archeologové domnívají, že sloužil k přepravě velkých kamenných bloků, nářadí, dělníků i zásob na lodích ke staveništi v Gíze, napsal web Gizmodo.
Skrze přístav, který byl místem významné průmyslové výroby měděných nástrojů, pak proudily stavební materiály na místo prací. Tam podle nové studie pracovalo 7 až 20 000 dělníků, písařů, kovodělníků, tesařů a mistrů.
Vyrobené měděné nástroje, jako byly různé čepele, dláta nebo vrtáky, byly legovány arsenem pro větší pevnost. Vysvětlují to právě vysoké koncentrace arsenu v půdě, napsal s odkazem na zjištění expertů list The Independent.
Zdravotní rizika
Vědci vystopovali prvotní kontaminaci mědí až do doby kolem roku 3265 před naším letopočtem. Oblast tedy byla osídlena lidmi o 200 let dříve, než se myslelo. Vrcholu dosáhla kontaminace o 750 let později kolem roku 2500 před naším letopočtem.
Tou dobou už byla stavba pyramid v pozdní fází a trvala asi do roku 1000 před naším letopočtem, kdy úroveň kontaminace prudce klesla. Alain Véron, jeden z autorů studie, uvedl, že úrovně mědí v oblasti byly pětkrát až šestkrát nad normálem.
Tak vysoká koncentrace v oblasti znamená opravdu prosperující průmysl výroby měděných nástrojů. Představovala však vážné riziko pro zdraví lidí i zvířat. Malé množství tohoto kovu je nezbytné pro tvorbu energie a krevních cév.
Nadměrná expozice ale způsobuje příznaky jako zvracení, průjem, nevolnost a bolesti břicha. Dlouhodobé vystavení může být zničující a může poškodit játra a ledviny. Co v Gíze prožívali dělníci už ale vědci z půdy nevyčetli.
Stavba pyramidového komplexu v Gíze začala dříve, než se uvádělo a její trvání se shoduje s dobou, kdy začala klesat hladina Nilu. Práce pokračovaly i kolem roku 2200 před naším letopočtem, kdy klesla na nejnižší úroveň.