Do Země v roce 2023 narazilo něco záhadného. Nyní mají vědci teorii
12. 2. 2026 – 10:26
|
Vesmír
|
Radek Chlup
V hlubinách Středozemního moře, tisíce metrů pod hladinou, zaznamenaly v únoru 2023 senzory detektoru KM3NeT něco, co fyzikům dodnes nedá spát. Neutrino s energií kolem 220 petaelektronvoltů – zhruba třicet tisíckrát vyšší, než jakou dokážou vytvořit nejvýkonnější urychlovače částic na Zemi. Událost označená jako KM3-230213A se okamžitě zařadila mezi nejzáhadnější kosmické signály posledních let. Problém je, že se nepodařilo najít žádný známý zdroj, který by takovou dávku energie dokázal vyprodukovat.
Neutrina jsou přitom notoricky plaché částice. Prolétají hmotou téměř bez interakce, a právě proto jsou jejich detekce tak cenné. Záhadu ještě prohloubil fakt, že konkurenční observatoř IceCube na jižním pólu tentokrát nic nezaznamenala. Pokud šlo o běžný kosmický jev, proč jej zachytil jen jeden detektor? Naznačuje to krátký, extrémní záblesk, který unikl širšímu dohledu.
Možné vysvětlení
Vědci z University of Massachusetts proto přišli s odvážným vysvětlením. Podle nich mohlo jít o závěrečný výbuch primordiální černé díry – miniaturního objektu vzniklého krátce po velkém třesku. Tyto hypotetické černé díry by se podle Hawkingovy teorie postupně vypařovaly a při svém zániku uvolnily obrovské množství energie v podobě extrémně energetických částic.
Aby model seděl na pozorovaná data, museli fyzici zapojit i exotické prvky, například takzvaný temný náboj a „temné elektrony“. Právě jejich vliv by mohl vysvětlit, proč bylo neutrino zachyceno jen v úzkém energetickém pásmu. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, nešlo by jen o vysvětlení jednoho signálu, ale o průlom v chápání temné hmoty a samotných základů vesmíru.