Jeden kámen, jedna lokalita, jeden šťastný nález

Kyawthuit byl poprvé identifikován v roce 2010 v pískovcových výplavech v okolí Mogoku v Myanmaru – regionu známém svou produkcí drahých kamenů, zejména safírů a rubínů. Kámen se našel v kolekci drahokamů a jeho klasifikace trvala měsíce.

Teprve v roce 2015 byl uznán jako nový minerál Mezinárodní mineralogickou asociací (IMA). Jeho chemické složení je bismut-oxid zirkoničitý (Bi₃⁺Zr₅⁴⁺O₁₄) – což jej činí unikátním nejen vzhledem, ale i strukturou.

Proč se jmenuje kyawthuit?

Název „kyawthuit“ byl zvolen na počest Dr. Kyaw Thu, významného burmeského mineraloga a bývalého ředitele Myanmarského geologického institutu. Jeho zásluhy v oblasti výzkumu drahokamů a mineralogie vedly k poctě, kterou málokterý vědec zažije – mít pojmenovaný nový minerál.

„Je to nejen pocta osobní, ale i pocta zemi, která je domovem tolika geologických pokladů.“

— Dr. Rossman, kalifornský geolog a spoluautor studie (zmescience.com)

Co dělá kyawthuit tak výjimečným?

Je to kombinace tří faktorů:

1. Absolutní unikátnost: Zatím se našel jen jediný vzorek.

2. Přírodní původ: Není výsledkem laboratorní syntézy.

3. Drahokamová kvalita: Je transparentní, lesklý, a má intenzivní oranžovočervenou barvu.

Kyawthuit je tak raritní, že jeho hodnota nelze prakticky vyčíslit. Nenachází se v muzeích ani sbírkách – je uložen v Mineralogické sbírce Kalifornského technologického institutu v USA, pod kódovým označením „Caltech Bi-Zr“. (mineralogicalrecord.com)

Složení, které klame tělem

Přestože kyawthuit vypadá jako běžný drahokam, chemicky má blíže ke speciálním zirkoničitým sloučeninám, které se používají v průmyslové keramice nebo vědeckém výzkumu. Obsahuje vzácný kov bismut, který je obvykle spojován s lékařstvím nebo metalurgií, nikoliv s drahokamy.

Krystalizuje v tetragonální soustavě a jeho tvrdost se odhaduje mezi 7–8 na Mohsově stupnici – což z něj činí kámen odolný, ale stále leštitelný do šperkové kvality.

Srovnání: jak vzácný je ve skutečnosti?

Když porovnáme kyawthuit s jinými „nejvzácnějšími“ minerály, vychází jeho unikátnost ještě silněji:

• Painit – kdysi považován za nejvzácnější kámen světa, dnes už existují stovky kusů.

• Red beryl (bixbit) – nalezen jen na několika místech v Utahu, USA, ale existuje více než 1000 kusů.

• Grandidierit – extrémně vzácný, ale stále dostupný na trhu s drahokamy.

Kyawthuit je naproti tomu unikát absolutní – nejen vzácný, ale i izolovaný.

„Všechny ostatní minerály mají alespoň několik exemplářů. Kyawthuit má pouze jeden.“

— Prof. George R. Rossman (caltech.edu)

Proč se nenašel další?

Vědci předpokládají, že kyawthuit vznikl za extrémně specifických podmínek – kombinace přítomnosti bismutu, zirkonu a kyslíku v přesném poměru a tlaku. Pravděpodobnost, že se takové podmínky zopakují, je mizivá.

Navíc samotný kámen se našel v říčním sedimentu – tedy vyplavený z neznámého mateřského ložiska, které zůstává neobjeveno.

Co by se stalo, kdyby se našel další?

Druhý nález by znamenal:

• potvrzení minerálního typu podle IMA klasifikace,

• možnost studia krystalové struktury a fyzikálních vlastností,

• a potenciální (ale omezené) využití v geochemii či gemologii.

Zatím však zůstává kyawthuit pouze jeden.

Kyawthuit není jen minerálem – je symbolem toho, jak málo stále víme o složení Země. Jeden jediný kámen, nalezený v říčním písku daleko v horách Myanmaru, ukazuje, že i v 21. století může příroda překvapit něčím, co dosud nikdo nikdy nespatřil.

Je to tichý důkaz, že nejvzácnější poklady planety nejsou vždy ukryty v sejfech – někdy stačí být ve správný čas na správném místě. A mít štěstí.