Mapy protkávají jasné přímky, které navíc prokazatelně nejsou jen vadami použitých metod. Když se vědci pustili do průzkumu těchto čar, čekalo je opravdové překvapení. Oblasti zvýšené aktivity blesků totiž přesně odpovídají nejfrekventovanějším námořním trasám. Slouží vysoké nástavby lodí jako hromosvody, nebo je za zvláštním fenoménem něco jiného?

Blesky jsou elektrostatickými výboji, při kterých se vyrovnává napětí mezi bouřkovými mraky a zemí, nebo mraky mezi sebou. Jejich intenzitu bedlivě sledují satelity i pozemské stanice, neboť se jedná o dobrý indikátor bouřkové aktivity i dalších atmosférických dějů.

Zanedbatelný není ani jejich hospodářský význam. Výboje blesků stojí za značnou částí organicky využitelného dusíku, který je nezbytný mimo jiné pro růst rostlin. Na druhou stranu ale mohou způsobit, například prostřednictvím požárů, velké hospodářské škody.

Za blesky může znečistění vzduchu

Na formování bouřkových mraků a potažmo intenzitu blesků má vliv i člověk. A to nejen nepřímo, například prostřednictvím zvyšování pozemské teploty, ale i přímo. Drobné nečistoty, které lidé vypouštějí do ovzduší, se chovají jako kondenzační jádra a ovlivňují tvorbu kapek.

Pokud je nečistot, například kouře, hodně, tvoří se spíše menší kapky. Ty za nízkých teplot rychleji zmrznou a celý systém bouřkového mraku učiní dynamičtějším. Právě to má za následek zvýšené množství blesků.

Bylo prokázáno, že tento jev funguje na regionální úrovni, třebaže souvislost mezi množstvím nečistot a bouřkovou aktivitou závisí i na dalších faktorech a není jednoduše přímočará. Nikdy se však nepodařilo prozkoumat jeho roli na větších časových a prostorových škálách.

Dvojnásobný počet blesků

Vědci se proto zaměřili na dvě nejvýraznější linie zvýšené aktivity blesků v jihovýchodní Asii – lodní trasy v jihočínském moři a severovýchodním Indickém oceánu. Analýza více než miliardy výbojů ukázala, že blesková aktivita je nad těmito lodními trasami zvýšená více než dvojnásobně.

Vzhledem k tomu, že nad volným oceánem jsou údery blesků daleko vzácnější, musí se zde odehrávat něco opravdu výjimečného.

První možnou příčinou tohoto stavu jsou výfukové plyny lodí, které mohou přispívat k tvorbě mraků a následně vzniku blesků. Drtivá většina lodí je totiž poháněná naftovými motory a samotný vznik nízké oblačnosti vlivem výfukových plynů už byl pozorován i v minulosti.

Předem vyloučit ale vědci nemohli ani možnost, že za zvýšenou aktivitou blesků stojí samotné lodě, respektive jejich nástavby, které se při bouři chovají na moři jako hromosvody.

Žádné hromosvody, ale výfukové plyny

Srovnání koncentrace výfukových plynů a bleskové aktivity ale nakonec přeci jen ukázalo na první možnost. Zvýšené množství blesků se totiž nevybíjí jen nad samotnými lodními trasami, ale i v jejich bližším okolí. Pás zvýšeného množství výbojů navíc docela přesně odpovídá rozšíření nečistot, které lodě do ovzduší vypouštějí.

K tomu, že se jev nejvýrazněji projevuje právě v jihovýchodní Asii, patrně přispívá charakter dvou sledovaných tras. Lodě se na nich totiž pohybují v nezvykle úzkém koridoru a koncentrace výfukových plynů nad těmito liniemi jsou tak zhruba desetkrát vyšší než nad jinými lodními trasami.

Sečteno a podtrženo, člověk může svou činností i docela výrazně ovlivňovat nižší vrstvy zemské atmosféry a potažmo počasí. To na jednu stranu můžeme využít v praxi. Na druhou stranu ale vyvstávají otázky, nakolik prostředí kolem sebe ovlivňujeme, aniž si to vůbec uvědomujeme.