Vedle dopadu zabijáka planet je nejhorší možnou katastrofou, jaké by lidstvo mohlo čelit, erupce supervulkánu. Taková událost by mohla uvrhnout planetu do doby ledové na stovky až tisíc let a spustit ve světě rozsáhlé humanitární krize a vlny hladomoru. Nová studie publikovaná v časopisu Communications Earth & Environment pohledem do minulosti popsala, jak se ní může vypořádat člověk i klima. 

Země už v minulosti prošla několika erupcemi supervulkánů a nevyhnutelně se tak stane znovu. Vědci se shodují, že minimálně Yellowstone vybuchne nevyhnutelně, což by mohlo vést k zániku lidstva. To má ještě zhruba 100 tisíc let času.

V minulosti došlo ke třem erupcím Yellowstonu. Vybuchla ale třeba i Flergrejská pole (hrozí erupce i v budoucnu) nebo Toba – ta způsobile před 74 tisíci lety jednu z nejničivějších katastrof prokázanou vědci. Globální teploty klesly o pět stupňů a výbuch zničil ozonovou vrstvu. Tehdejší populace lidí žijících hlavně v tropických oblastech čelila následkům srovnatelným s jadernou válkou.

Erupce supervulkánů mohou být zničující. Ale opravdu musí být ve všech případech tak hrozivé?

Není to konec

Za nejsilnější erupci moderních dějin považujeme explozi filipínského Pinatuba 12. června 1991. Vznikl 35 kilometrů vysoký sopečný oblak a do atmosféry bylo uvolněno 20 milionů tun síry. Planeta se ochladila o 0,5 stupně Celsia, což způsobilo stamilionové ekonomické škody.

Aby vědci pochopili odolnost člověka a klimatu, podívali se na ještě mnohem horší událost – erupci dnešní kaldery Atitlán – tedy supervulkánu Los Chocoyos na Guatemale. Erupce o síle osm před asi 80 tisíci lety byla asi stokrát silnější než běsnící Pinatuba. Podle dosavadních výzkumů se klima ochladilo na tisíc let, což vedlo k apokalypse.

Studie ledových jader z Grónska a Antarktidy, jež v nich našla drobná zrnka popela, však došla k závěru, že událost měla dramatické dopady na klima a tehdejší populace (včetně Homo sapiens), byly ale mírnější, než se předpokládalo. Ochladit se podle ní mělo „jen“ na dvacet až třicet let.

To naznačuje, že lidé se dokázali na změny adaptovat a že klima se vzpamatovalo po této zničující události velice rychle – a je tedy odolnější, než si myslíme, píše web Phys.